Selekce býků pro stádo podle typu a riziko selekce „od zdi ke zdi“

Mezi nejčastější důvody, proč si chovatel v poslední době nevybere či odmítne vzít býka, je délka struků: „nechci nic, co má krátké struky. Co máte s dlouhými struky“? Podobné věty slyším již 28 let. Svého času to byly šavlovité nohy, plochý pazneht či třeba struky od sebe (dnes stále více chovatelů obojí naopak hledá). Postup, kdy si chovatel roky vybírá býky nikoliv podle toho co chce, ale podle toho co nechce, aby pak po čase zjistil, že to co nechtěl, se mezitím dostalo do obráceného gardu a že to již nyní chce a naopak nechce to, co předtím chtěl, se dá nazvat „selekcí od zdi ke zdi“. V učebnicích se o ní nedočteme. Jaké jsou její hlavní příčiny?

Chovatel komerčního stáda nechybuje tím, že chce korigovat nějaký stále zjevnější nedostatek, o němž vypovídají čísla z KU, listu bonitéra, vlastní pozorování anebo, a to je nejhorší, problémy ze stáje či dojírny (např. strukové násadce padající z krátkých struků či špatně nasaditelné, v důsledku struků příliš k sobě). Chybu dělá tím, že nadhodnocuje efekt své selekce na vlastnost exteriéru, aniž by raději plně využíval výhod kvalitně sestavovaného korekčního připařovacího plánu a variability svého stáda. Současně se dopouští další a zásadnější chyby – upřednostňuje vlastnost s ekonomicky menším dopadem, před vlastnostmi ekonomicky mnohem důležitějšími.

Všichni si přejeme např. dojnice s dobrými vemeny a korektními struky. Ale samotný Index vemene či PH pro délku struků by se neměly stát důvodem vyřazení býka ze skupiny pro připařování na následující, přiměřeně dlouhé období. Proč? Protože ani Index vemene, ani PH pro délku struků nejsou tím nejdůležitějším prediktorem dlouhověké produkce, a tím i profitability stáda. Při sestavování Indexu vemene či metodiky lineárního popisu se vycházelo z výzkumu, které znaky a jaký projev znaku nejvíce přispívají dlouhověkosti krávy, z pohledu produkce mléka (respektive především kg T+B). Ta je přitom klíčová. Selekce býků podle vemene či struků, jako hlavní selekční kritérium, by dávala smysl jen tehdy, pokud by všichni zvažovaní býci měli cca stejné parametry produkce a dalších, ekonomicky významnějších vlastností, než jsou vemeno a struky.

Správný postup je opačný. Vybrat si původově dostatečně variabilní skupinu býků podle souhrnných ekonomických indexů a produkce. Následně využít počítačového programu k sestavení individuálního korekčního připařovacího plánu. Tak jako najdete ve vašem stádě dojnice s kratšími struky, budou tam jistě i ty s delšími struky. Jde o poměr výskytu obou variant ve stádě.

Základní genetické zákony platí i v období genomiky. Čím více dojnice dojí, tím obtížnější je udržet kvalitní vemeno v celém průběhu jejího produkčního života. Není pravda, že čím hezčí vemeno, tím více dojí… Musíme vzít v úvahu stres z produkce, stejně jako vliv stájového prostředí, dojící techniky, lidského faktoru atd. Přesto v průběhu času zaznamenáváme u krav stálý pokrok nejen v užitkovosti, ale i ve vzhledu a funkčnosti vemene.

Pokud si zadáte (PH z dubna 2018) ve vyhledavači americké HA kritérium „vybrat aktivní prověřené býky, kteří mají na úrovni top 1% populace současně PHM (933 kg a více) a Index vemene (2.87 a více)“, objeví se vám na display „0“ (tedy žádný). Pokud slevíme a snížíme kritéria na top 5% USA, objeví se prvních 11 býků, např. i MONTROSS (spol. 99%) či MODESTY (spol. 84%). Pokud uděláme totéž pro ČR (top 1% u RPH pro mléko je +128 a více, pro vemeno +127 a více), najdeme v sestavách Plemdatu mezi býky s dcerami jen 3 aktivní býky, kteří to splňují. Jedním z nich je opět MONTROSS (spol. 74%)… Jinak řečeno, najít býka prověřeného na absolutní špičku pro produkci mléka a vemeno současně, je téměř nemožné. Proto stojí MONTROSS to, co stojí, protože za cenu jeho inseminační dávky dostanete do stáda mnohem více, než když utratíte méně, za horšího býka. Spousta chovatelů to nechápe.

Dokonalým příkladem rozporu mezi selekcí na jednotlivé vlastnosti lineárního popisu a skutečným přínosem býka pro chov může být např. PLANET. Vystačíme si zde jen s jeho výsledky v ČR, ale i v jiných zemích by to bylo podobné.

PLANET má v ČR 2180 dcer v117 stádech a spol. 99%. Již nějaký čas si ho kupují jen ti, které přesvědčuje fakt, že dcery Planeta vydrží v jejich stádě mnoho laktací, průběžně dojí v průměru stále přes 10 tisíc kg, březnou. O tom to v komerčním stádě přeci všechno je… Jeho PHM je stále (ročník býka je 2003…) výborná (+1385), jeho RPH vemene je +116, průměrný produkční věk vyřazené dcery je tč. 906 dní. Podíváme-li se na lineární popis jeho dcer, má a vždy měl poměrně výrazně plochý pazneht (USA -2.59, ČR RPH 56 …) a krátké struky (USA -2.26, ČR RPH 74 …). Pokud bychom Planeta, který měl plochý pazneht a krátké struky od okamžiku prověření, vyřadili z připařování, nestal by se nikdy jedním z nejužitečnějších býků komerčních stád v USA, ČR a dalších zemích. Neprodalo by se od něj přes milion inseminačních dávek. O jeho přínosu pro šlechtění populace, jako otci Bookema, dědovi McCutchena, Balista, Morgana apod., zde psát nechci. Ostatně, Planeta má v ČR stále své kupce. Ano, nejsou to většinou atraktivní krávy, ale kolik dalších býků (spol. 99%) má dcery s takovým komplexním ekonomickým přínosem pro komerční stádo?

Nyní se na exteriér pro komerční stáda podívejme z dalšího pohledu. Nejprve ale trochu teorie. Vlastnosti lineárního popisu jsou kvantitativní. Zjednodušeně řečeno, v jejich šlechtění pracujeme s aditivním účinkem genů. „Čím více se v genotypu pro žádoucí projev dané vlastnosti nashromáždí, tím výraznější je požadovaný projev vlastnosti“. Vše je ale komplikované mj. tím že neplatí, že u každé vlastnosti je optimem maximální nashromáždění příslušných genů.

Obecně řečeno, zatímco u některých vlastností považujeme za optimum střední hodnotu projevu (např. právě délka struků, nebo jejich rozmístění), u jiných vlastností je naopak optimem maximální projev (např. výška upnutí vemene). U dalších pak je optimem hodnota mezi středem a maximem (např. mléčný typ), nebo mezi středem a minimem (např. hloubka vemene).

Vše ale musíme vždy posuzovat i z pohledu konkrétního zaměření stáda. Šlechtění býků a MB se zde věnovat nebudeme. Pokud nám ale jde o to vyprodukovat zvířata na výstavy, potřebujeme velký tělesný rámec i rozměry, výrazný mléčný typ, bezchybné nohy, co nejimpozantnější vemeno. Případné drobné chyby lze před předvedením zvířete na výstavě z části korigovat a o produkční dlouhověkost tu jde až na dalším místě.

Většina chovatelů si ale vybírá býky pro komerční stádo. Tak, jak se v čase mění pohled na celoživotní produkci mléka a vlastnosti stáda, potřebujeme dnes v průměru především střední či lehce nadprůměrný rámec, střední až nadprůměrné šířkové rozměry, končetiny které nebrání dobré pohyblivosti zvířete, dobře upnuté, kapacitní, ale ne příliš hluboké vemeno, ideálně struky na středu či mírně k sobě a středně dlouhé. Otelenou dojnici již nelze v exteriéru nijak korigovat a úkolem jejího exteriéru je především podpořit dlouhověkou produkci.

Je pochopitelné, že tak jak se liší exteriér jednotlivých stád, liší se i požadavky chovatele. Pro někoho je již rámec dostatečně velký, jiný ho ještě potřebuje zvyšovat. Někde jsou nároky na uniformitu vemene vyšší (např. robotické dojení), jinde začínají „zlobit“ např. kratší struky, a k tomu i příliš u sebe. Končetiny jsou obecně bez problémů, jednak po genetické stránce, jednak i díky zlepšené kvalitě odchovu, stájí i ošetřování končetin. V oblasti vemene je ale stále co zlepšovat.

Chovatelé které navštěvuji, se v podstatě zmiňují jen o čtyřech vlastnostech – rámci, sklonu zádě, rozmístění a délce struků. To je z pohledu efektivity počítačového připařování téměř ideální situace. Tedy všude tam, kde je připařovací program nejen garancí prevence PP, ale především pomůckou pro korekční individuální připařování. Tam, kde je připařovák i prostředkem eliminace konkurenčních býků, kde je nástrojem ovládání chovatele či kde se dokonce chovatel sám vzdá dohledu nad tím, co mu do stáda dlouhodobě půjde a jak, může to být začátek definitivní průměrnosti stáda a budoucí snížené ekonomické konkurenceschopnosti. Stačí se podívat na řadu stád v ČR, které se nechají z 100% ovládat a na jejich výsledky a nikdy nekončící průměrnost až podprůměrnost…

CO MOHU OČEKÁVAT OD TOHO, CO VIDÍM JAKO KONKRÉTNÍ ČÍSLO (PH) PRO ZNAK LINEÁRNÍM POPISU?

Chovatelé v případě exteriéru často eliminují, méně často naopak vybírají, býky podle toho, co vidí ve formě grafu u PH jednotlivých vlastností lineárního popisu. Chovatel býka odmítne, protože má v podvědomí, že se mu ve stádě např. zkracují struky nebo jdou příliš k sobě. Logicky se tedy snaží vybrat býka, který v mysli chovatele, tyto „nedostatky“ nebude posilovat nebo má dokonce šanci je korigovat. Potud je vše v pořádku. Problém je ale v tom, že PH je jen abstraktní číslo, které má především řadit býky do pořadí. Dělat si pro jednotlivé znaky lineárního popisu pořadí mezi býky z různých zemí, ze sice harmonizovaného, ale přeci jen ne totožného hodnocení, od různých prodejců, s různou formou interpretace, je poměrně složité. Chovatel má navíc jen zřídka přesnější představu, jak si konkrétní číselné vyjádření PH promítnout do toho, co vidí na svých dojnicích, nebo do toho, co má sám po stránce exteriéru k dispozici v kategorii jalovic.

Zkusme si to ukázat na níže uvedené tabulce, které je běžnou součástí americké plemenné knihy. Tuto tabulku jsme pro potřebu tohoto článku doplnili o další související informace a pro lepší názornost transformovali hodnoty z amerického padesátibodového, do našeho desetibodového systému hodnocení lineárního popisu. Vzhledem k dominantnímu postavení americké genetiky i u nás věřím, že řada níže uvedených informací bude užitečná i pro české chovatele. Ve druhém sloupci je uvedena dědivost vlastnosti pro USA..

Předtím je potřeba si upřesnit, že číselné vyjádření průměrné hodnoty vlastnosti ve formě PH = 0, platí v USA pro „dospělou, cca pětiletou krávu, která je v pátém měsíci třetí laktace“. Vzhledem k tomu, že poslední změna báze v USA byla v roce 2015, tak v okamžiku poslední změny báze odpovídala „PH 0“ projevu výše definované krávy, tedy krávy narozené v roce 2010. Genetické trendy u jednotlivých znaků se mezitím (je rok 2018) promítají do různé, větší či menší odchylky, od průměru roku 2015. V případě znaků lineárního popisu ale nejde o zásadní změny a při výběru býků je nemusíme zvažovat. Nová báze pak bude v roce 2020.

Co lze z této tabulky vyčíst za praktické poučení pro vás? Především vidíme, že fenotypové rozdíly mezi opačnými extrémy (+3, -3) nejsou velké. Vzhledem k spíše nižším až středním dědivostem všech znaků, není variabilita projevu vyjádření toho, co na dojnici vidíme při lineárním popisu, velká. Zatímco u znaku s nejvyšší dědivostí (např. rámec) je rozdíl mezi PH -3 a PH +3, na desetibodové stupnici „jen 2.2 bodu“. U znaku s nejnižší dědivostí (např. postoj končetin zezadu) je to „jen 0.8 bodu“. U v současnosti tolik zmiňované délky struků (1 – velmi krátké, 9 – velmi dlouhé) je rozdíl mezi PH -3 a +3 „jen 1.4 bodu“. Každý, kdo se lineárním popisem někdy zabýval, si dokáže představit, jak málo znamená hodnota 1 bodu na dojnici. Těm, co si nedokážou na krávě dobře představit fenotypový rozdíl mezi PH -3 a PH +3, snad pomůže další tabulka.

Zatímco u znaku s nejvyšší dědivostí (např. rámec) je rozdíl mezi PH -3 a +3, (desetibodová stupnice) 5.5 cm, u znaku s nejnižší dědivostí (např. postoj končetin zezadu) je to úhel 4. Rozdíl mezi PH -3 a +3 u délky struků je 1.8 cm. I takový rozdíl ale má své nesporné dopady na dlouhověkost dojnic a dá se využít v připařovacím programu….

Jaké z toho lze udělat praktické závěry? Uveďme si podrobnější příklad jen pro 2 výše zmiňované znaky.

RÁMEC – díky nejvyšší dědivosti (0.42) ze všech znaků LP zde můžeme nejrychleji zaznamenat viditelný posun. Interpretováno na americké podmínky a zjednodušeně řečeno, pokud použijete na dojnici s průměrným rámcem (5 bodů) býka s PH +3, lze u potomka očekávat (teoreticky, protože genetika je jen jeden z faktorů) zvýšení tělesného rámce na 147.5 cm (tedy o 1.4 cm) a v rámci lineárního popisu bodovou hodnotu 7 či 8.

DÉLKA STRUKŮ – pokrok dosažitelný za 1 generaci u znaku s výrazně nižší dědivostí (0.26) bude menší. Použijemeli na dojnici s průměrně dlouhými struky (PH 0, 6.1 bodu) býka s PH +3, lze teoreticky očekávat, v souladu s vším výše řečeným, prodloužení struků u potomka o max. 0.25 cm a hodnotu 6.35 bodu. Nejde sice o zanedbatelnou změnu, ale k jejímu dosažení bylo potřeba použít býka s PH +3 a takových býků mnoho není (jen 0.5% populace). Ze 4 aktivních býků USA, kteří mají PH pro délku struků +3 a více, se do ČR nedováží žádný. Nejlepší býci např. v naší aktuální nabídce, mají PH 1.77 (SPARK), 1.44 (MAYFLOWER) a 1.42 (MOONSHINE). Prodloužení struků jejich potomků za jednu generaci (genetické) bude teoreticky cca 0.1 – 0.2 cm. Tedy nepatrné. Dobrá zpráva ale je, že stejný efekt, jen s opačným znaménkem, bude i pokud použijeme k připařování býka s kratšími struky, na úrovni PH mezi „-1.5 a -2.0“ (HONEYBEE, MOGUL, ADVANCE, BANDARES, EVEREST, SALT), kterých se řada chovatelů kvůli délce struků bojí. Zbytečně, jak si vysvětlíme později, v části PŘIPAŘOVACÍ PLÁN. Jediní býci z našeho katalogu, od kterých lze očekávat větší teoretické zkrácení struků za 1 generaci (cca 0.2 cm) jsou DONATELLO a PLANET. U všech ostatních býků v našem katalogu (31 ks) lze očekávat nulový či téměř nulový efekt na změnu délky struků jejich potomstva za 1 generaci. Pochopitelně, svoji roli tu bude opět hrát i individuální připařovací plán a další faktory.

Podobným způsobem bychom mohli analyzovat i ostatní znaky lineárního popisu. Abychom tuto část zkrátili a měla nějaký praktický přínos, v níže uvedené tabulce vidíte všechny případy z našeho katalogu, kteří patří pro nějaký znak LP do skupiny 0.5% nejlepší či nejhorší části populace a tedy od něj lze očekávat možné „významnější“ zlepšení či zhoršení znaku u dcery. V souladu s výše uvedeným zdůrazňuji, že mírné zhoršení či zlepšení.

Poučení pro praxi? Řadu býků z našeho katalogu by šlo použít k zaznamenatelnému zlepšení výšky a šířky zadního upnutí vemene za 1 generaci. Není to překvapivé. Většina býků v naší nabídce jsou solidní či výborní zlepšovatelé produkce, a ta pozitivně koreluje s kapacitou vemene, tedy i s jeho výškou upnutí a šířkou. Čtyři býci z tabulky patří i mezi top zlepšovatele upnutí předního vemene, Zde však nelze prohlásit, že „čím pevnější upnutí, tím více mléka či lepší produkční dlouhověkost“. DAMARISe lze použít ke korekci sražených zádí, ale již ne na krávy se zdviženou zádí. Analogické bude použití EMERALDa (rozmístění struků) či BANDARESe s EVERESTem (hloubka vemene).

Nic nového, tedy aspoň pro mě. Když jsem v roce 2002 publikoval výsledky své doktorandské práce, zaměřené na efekt korekčního připařovacího plánu, zněl jeden z jejích závěrů takto: „individuálním korekčním připařováním lze významně korigovat především znaky s nejvyšší genetickou korelací na dlouhověkost. V předložené práci se jednalo o VÝŠKU VEMENE, ŠÍŘKU VEMENE a HLOUBKU VEMENE. Při korekci počítačem je navíc zohledněna i ekonomická důležitost jednotlivých znaků lineárního popisu“.

I přes špičkové a oproti průměru populace extrémní PH pro jednotlivé znaky lineárního popisu, u býků uvedených v tabulce výše, není vhodné je primárně selektovat do připařovacího plánu jen pro tyto klady.

K objektivnějšímu zhodnocení přínosu slouží u znaků vemene spíše Index vemene, u končetin Index končetin atd. To lze dokumentovat 2 grafy z americké plemenné knihy. Na obrázcích níže je uvedena distribuce projevu dvou vlastností (rozmístění zadních struků a délka struků) v populaci USA, ve vztahu k jejich ekonomické návratnosti.

Z tabulek vyplývá, že optimem je v obou případech cca střední hodnota, přičemž u rozmístění struků jsou ekonomicky horší „struky od sebe“ než „struky k sobě“. U délky struků je negativní dopad příliš krátkých a příliš dlouhých struků cca obdobný.

Všechny znaky lineárního popisu mají podpořit dlouhověkou produkci. Žádný z nich, a ani všechny dohromady, ale nemají takový ekonomický význam, jako vlastnosti produkce. Ideální selekce býků do připařování je vždy podle komplexních ekonomických selekčních indexů, jako jsou v případě USA např. TPI, Net Merit či DWP$. Do každého z těchto indexů je zahrnut i exteriér, s různou váhou, odpovídající ekonomickému významu každé vlastnosti pro co její co nejlepší návratnost.

PŘIPAŘOVACÍ PLÁN

Připařovací plán (dále PP) je poměrně široký pojem. Na jedné straně se v ČR setkáváme s poměrně sofistikovanými programy, které dokáží zahrnout do připařovacího algoritmu desítky vlastností a znaků s různou ekonomickou hodnotou, na druhé straně je zákazníkovi za PP vydáváno ruční přidělení býka na plemenici, prostým postupem více či méně jen zabraňujícím nejužší příbuzenské plemenitbě… Na jedné straně slouží PP k maximálnímu zlepšení stáda o jednu generaci, na druhé se setkáváme s použitím PP především jako pomůcky k ovládnutí chovatele a eliminaci býků konkurence (nejčastěji pod záminkou příbuzenské nevhodnosti). Některé připařovací programy „umí“ i jalovice, jiné ne. Některé firmy za zařazení „cizího býka“ do připařování požadují „kompenzaci“.

Naprosto zásadní pro efekt PP je filozofie jeho použití. Tam, kde se při vyhledávání býků do připařování a při vlastním hledání připařovacích párů a vazeb pracuje s velkým počtem vlastností, je efekt genetického zlepšení exteriéru stáda minimální, chovatelem neviditelný a variabilita exteriéru stáda velká. Tam, kde si chovatel nejprve vybere skupinu býků pro připařování, podle ekonomicky nejdůležitějších kritérií (selekční indexy) a PP se dělá nejen jako prevence příbuzenské plemenitby, ale hlavně jako korekční připařování, vidíme výsledky relativně za krátko.

Budování exteriéru stáda je dlouhodobá a konsistentní práce, kdy oba (chovatel a zpracovatel PP) musí mít jasnou koncepci a vzájemnou důvěru. Pokud tomu tak není, jde o chaotickou „selekci od zdi ke zdi“, která má své dopady i na produkční dlouhověkost stáda. Co se dá se stádem udělat, pokud funguje vazba chovatel – zpracovatel, si ukažme na příkladu našeho dlouholetého působení v jednom ze spolupracujících stád. V tomto stádě, kde dodáváme dlouhodobě 50% býků, dozoruje kvalitu PP (zdarma) a (zdarma) zpracováváme korekční připařovací plán (krávy i jalovice), s pomocí počítačového programu WMS, který pracuje celosvětově s miliony plemenic..

Primárním cílem naší práce v níže zmíněném stádě (po stránce typu) je postupné zlepšování exteriéru stáda. Exteriéru jako podpory růstu užitkovosti a produkční dlouhověkosti. Smyslem PP zde není produkce top zvířat v exteriéru, ale uniformita stáda a eliminace vad exteriéru, tedy funkční typ. Průměrný rámec prvotelek je dnes 148 cm. V rámci dlouhodobé koncepce budování stáda je cílem střední až mírně nadprůměrný tělesný rámec a tělesné rozměry, bezproblémové končetiny, vemeno podporující vysokou dlouhověkou užitkovost. Trend vývoje jednotlivých znaků v čase vidíme v následujících tabulkách.

Tělesný rámec u krav je víceméně stabilní, v souladu s požadavky na dlouhověkou užitkovost střední. Šířkové a hloubkové rozměry šly s vyšším podílem čisté HF krve mírně dolů. Řádek JAL 2017* je predikcí počítače.

U končetin došlo v čase k zlepšení postoje odzadu, z boku i paznehtu. Parametry jsou v pořádku i v predikci u jalovic.

U znaků vemene se všechny parametry v čase lepší. Rozmístění struků je u krav i v predikci jalovic mírně k sobě, není nutné selektovat v e větší míře býky se “struky u sebe” a lze si ve skupině dovolit i býka s opačným projevem. U délky struků došlo v čase s k mírnému zkrácení, u jalovic ale už vidíme žádoucí trend k normalizaci projevu.

Výše uvedené výstupy slouží především jako doplňkové podklady k selekci býků. Vývoj užitkovosti v tabulce níže je výsledkem výrazné pozitivní kvalitativní změny používaných býků po našem nástupu do podniku (kvalitu býků náhle  výrazně zvýšil i druhý dodavatel, průměrná cena za dávky přitom zůstala cca stejná ), podporované exteriérem a pochopitelně průběžného zlepšování managementu.

Stádo zaznamenává, při nárůstu počtu kusů, trvalý růst užitkovosti (v kg T+B), aniž by došlo ke zhoršení reprodukce. Užitkovost vzrostla za cca 11 let o 3258kg mléka a 203kg T+B, klesla % tuku, stoupla %B. V současnosti jsou prvotelky podniku nad průměrem ČR o 34 kg T+B (obdobná % tuku, lepší bílkovina), starší krávy o 43 kg (mírně horší tuk, mírně lepší bílkovina). Zajímavostí určitě je, že hlavní metodou načasování inseminace v podniku je stále vizuální vyhledávání, tedy bez pomůcek či synchronizace. Přes podstatný nárůst užitkovosti je hodnota mezidobí trvale na průměru ČR. Kdysi, v rámci kraje průměrné stádo, dnes patří mezi špičku kraje…

Naprosto zásadním přínosem kvality používaných býků a odborně prováděného korekčního připařování je rovněž výrazně zvýšená uniformita stáda. Tu lze doložit porovnáním distribuce bodových hodnot jednotlivých znaků lineárního popisu stáda v čase. Ten zajišťují svazoví bonitéři.

Legenda

ST (rámec), DF (mléčný typ), SR (šířka těla), BD (hloubka těla), RW (šířka zádi), RA (sklon zádi), LRV (nohy odzadu), LG (nohy z boku), FA (pazneht), FU (přední upnutí vemene), RUH (výška upnutí vemene), ŠV (šířka vemene), US (závěsný vaz), UD (hloubka vemene), TP (rozmístění předních struků), TL (délka struků)

V tabulce nahoře vidíme, kolik zvířat stáda má jakou bodovou hodnotu, pro jednotlivé vlastnosti LP, v roce 2006. „CÍL“ znamená optimální bodové rozpětí, kam se je za úkol stádo připařováním dostat, jakési optimální pásmo (vyvarovat se variant, které zvyšují riziko brakace). Procento pod tím ukazuje, kolik zvířat je v této zóně v roce 2006. Zóna je současně, pro lepší názornost, vyznačena barevným obdélníkem. Červená barva zóny ukazuje, že hodnoty byly v roce 2006 horší, než v roce 2016. Modrá opak. V tabulce níže je stav 2016. Pokrok stáda nejen v průměrné hodnotě, ale především ve zvýšení uniformity, je jednoznačný. Především u ekonomicky nejdůležitějších znaků.

V tabulce je vidět, že uniformita se výrazně zlepšila. Nejvíce u hloubky vemene (29.1%), postoje končetin odzadu (23.7%), paznehtu (21.3%) a šířky vemene (21.1%). Stádo dnes dojí mnohem více než v roce 2006 a z mnohem lepších vemen, z vemen s menším rizikem brakace. V jednom případě (délka struk) došlo za 10 let ve stádě k mírnému zhoršení (6.6%). To je i v důsledku malé variability býků populace v předchozím období.

Jak mohlo k uvedenému mírnému zhoršení délky struků dojít? Počítač při korekčním připařování pracuje s nastavitelným algoritmem. Nejprve pro dojnici, na které právě pracuje, vyřadí ze souboru vybraných býků ty býky, kteří se nehodí z důvodů příbuzenské plemenitby, genetických recesivních vad atd. Pak, velmi zjednodušeně řečeno, vybírá býka, který má svým „LP“ nejvyšší přínos pro potenciální korekci největších nedostatků plemenice. Přitom se postupuje od největších vad plemenice a současně se zvažuje ekonomická důležitost znaku (korelace znaku s produkční dlouhověkostí). Počet takto zacílených znaků je omezený na max. 3 – 4. To je logické, protože „počet židlí, na kterých lze současně sedět, je vždy omezený“. S narůstajícím počtem zvažovaných znaků a vlastností klesá počet použitelných variant. Při narůstajícím počtu znaků, které by bylo potřeba korigovat, prostě algoritmus další znaky již nezvažuje, a ty se stávají automatickým „věnem“ býka do připařování.

Pokud tedy bylo ve stádě v předchozích letech potřeba přednostně korigovat znaky, které jsou pro produkční dlouhověkost důležitější, mohlo dojít u těch znaků, na které se nedostalo a kde byla současně skupina připařovaných býků málo variabilní, k posunu mírně dolů. A to je přesně případ délky struků, kde je navíc po řadu posledních let obecně v nabídce všech firem převaha býků s kratšími struky a dokonce část nejlepších býků (synové Planeta, Mogula atd.) má „výrazněji“ kratší struky. Jak z toho? Ve stádě jsou, na základě hodnocení krav a predikce typu u jalovic již přes rok používaní ve větší míře býci se střední (-1 až +1) délkou struků.

Pokud je stádo pod takovou kontrolou, o kterém mluvíme v předešlých řádcích, je vše v pořádku. Exteriér nejen že není problém, ale i podporuje postupný nárůst užitkovosti, snižuje riziko brakace a vytváří předpoklady pro produkční dlouhověkost. Pokud je ale PP dělán diletantsky, nejsou k dispozici hodnoty LP (taková stáda stále jsou..), PP není jen korekční na exteriér, ale pracuje i s vlastnostmi produkce, fitness, wellnes apod., pokud není individuální, ale skupinový, pokud byl výběr býků v čase „od zdi ke zdi“, pak mohou být některé projevy znaků ve stádě (rámec, skon zádi), a v současnosti i rozmístění a délka kratší struků, skutečně hrozící provozní překážkou.

Závěrem, mluvíme-li o PP, je rovněž důležité si uvědomit, že každý PP má tři formy, které se (ať chceme či ne) promítnou do stáda. Tou první je vlastní individuální PP. Tou druhou je míra, do jaké je předepsané připařování dodržené při inseminaci. Tou třetí, a z pohledu stáda velmi důležitou je, do jaké míry se nakonec optimalizované rozvržení býků shoduje se skutečnými březostmi. I ve stádě, kde vše funguje, totiž platí, že pokud selhává zabřezávání, tak se po dvou, maximálně třech inseminacích, mění býk a na řadu přicházejí levnější, ale obecně geneticky horší býci. I proto zpracováváme připařovací plán obvykle aspoň ve dvou variantách (viz příklad níže). První je „optimální“ a druhou je „přijatelný“ býk na plemenici. Třetí variantou pak něco levnějšího, s dobrou VLP. Prostě platí nejen že „bez reprodukce není produkce“, ale i že „bez co nejvyššího naplnění individuálního PP dochází k ztrátám, oproti teoreticky maximálnímu dosažitelnému pokroku stáda“.

Pokud máte nějaký výraznější problém s exteriérem stáda, brakujete kvůli špatným končetinám, vemenu, strukům, máte malé i velké krávy, něco se dosud dělalo špatně…. A někdo je za to odpovědný.

Zpět na články

Tags: