Aplikace elektrolytů u dospělého skotu – dostatek tekutin je klíčem k dobrému zdravotnímu stavu

Úvod

Nehledě na to, zda léčíte krávu na mastitidu, metritidu, laminitidu a nebo celou řadu dalších onemocnění  – vždy se bez výjimky dá doporučit rehydratační terapie pomocí elektrolytů. Každá z těchto nemocných krav bude totiž s naprostou jistotou dehydratovaná.

Dojený skot je poměrně náchylný na velice rychlou ztrátu tekutin, protože vydává obrovské množství tělesné vody každý den na produkci mléka. Někteří chovatelé elektrolytovou terapii u dospělých krav v podstatě nedělají, jelikož s sebou v porovnání s telaty přináší více omezení – aplikace velkého množství tekutin, odchycení a fixace zvířete a časová náročnost jsou ty nejčastější důvody. U spousty nemocných krav je ale podání elektrolytů v nápoji, drenčem či nebo intravenózně tím rozhodujícím krokem, který rozhodne o rychlosti zotavení se.

Jak poznat dehydrataci v praxi?

Ve stáji je nejpřesnější metodou detekce dehydratace na farmě posuzování stavu zapadnutí očního bulbu. Za normálních podmínek by mělo být oko svým objemem přímo v kontaktu se spodním víčkem. Pokud máte možnost zafixovat hlavu krávy, tak palcem odkryjte spodní víčko. Normálně by zde neměl být žádný prostor mezi okem a víčkem. Dehydratované krávy mají tzv. oční recesi – jejich oči vlivem nedostatku tekutin zapadávají. Při odkrytí spodního víčka dolů si můžeme povšimnout mezery mezi víčkem a oční bulvou. Obecně se dá říci, že čím jsou oči více zapadlé, tím je stav dehydratace závažnější.

Pokud nemůžete jednoduše zafixovat hlavu zvířete, máte další možnost k posouzení stavu dehydratace. Sevřete kožní řasu v oblasti krku, otočte ji o 90 stupňů a pusťte. U zdravé krávy se kůže vrátí téměř ihned na místo. U dehydratovaných však návrat kožní řasy bude trvat výrazně déle.

Základní příznaky pro posouzení stavu dehydratace

  • mírná dehydratace: lehká oční recese, návrat kožní řasy trvá cca 2-4 sekundy
  • střední dehydratace: oči viditelně zapadlé, návrat kožní řasy trvá cca 4-8 sekund
  • vážná dehydratace: bulvy zapadlé do očnic, kožní řasa se nevrací na své místo

Formy podání elektrolytů

Orální elektrolyty byly po dlouhou dobu oblíbenou formou doplnění tekutin vzhledem k nižší ceně a jednoduchosti podání. Je důležité zmínit, že bychom neměli používat stejné produkty u telat i krav najednou. Krev telete je vlivem dehydratace či průjmu silně překyselená (acidózní). Taková krev je zahuštěná a není schopná roznášet po těle dostatečné množství živin a tekutin. Z toho důvodu musí orální elektrolyty používané u telat obsahovat vhodné alkalizační činidlo jakým může být propionát, acetát či bikarbonát a jehož hlavní funkcí je napravení pH krve.

U krav však stejné poznatky a produkty aplikovat nemůžeme. Ve skutečnosti má většina nemocných krav buď normální pH krve a nebo dokonce lehkou alkalózu. Z toho důvodu by dospělé krávy neměly dostávat elektrolyty, které obsahují alkalizační činidlo. Je tedy dobré se podívat na konkrétní produkt používaný na farmě a ověřit si, že neobsahuje ve svém složení bikarbonát.

Někteří farmáři v USA řeší tento problém výrobou vlastního, provizorního elektrolytu. Tato varianta vyžaduje jistou počáteční investici, avšak v konečném souhrnu může být velice ekonomická. Základem je digitální laboratorní váha, která váží materiál přesně v gramech. Dále jsou potřeba minerální soli – chlorid sodný (běžná sůl), chlorid draselný a chlorid vápenatý. V poměru vážení se používá 140 g kuchyňské soli, 25 g chloridu draselného a 10 g chloridu vápenatého. Takto navážené soli mohou být bez problému kombinovány a uloženy v uzavíratelných plastových obalech. Před použitím se obsah smíchá se zhruba 23 litry vody a pomocí jícnové sondy nadrenčuje do krávy 1-2x denně. Jelikož neobsahuje takovýto roztok žádný zdroj cukrů, nebude pro zvířata při volném podání příliš chutný.

Podávání velkých objemů elektrolytů intravenózní formou není u dospělého skotu příliš časté. Zvíře musí být dobře zafixované po delší časovou dobu a vhodné produkty se obvykle pohybují ve vyšších cenových relacích. Avšak krávy se střední až vážnou dehydratací reagují na podání hypertonického solného roztoku intravenózní formou mnohem lépe v porovnání s orálním elektrolytem.

Hypertonický solný roztok je v podstatě slaná voda, jen extrémně koncentrovaná. U každého roztoku je dobré se dívat na parametr tzv. osmolality. Osmolalita je jednoduše řečeno koncentrace částic rozpuštěných v daném roztoku. Samotná osmolalita krve a jiných roztoků, které je možné lidem či zvířatům podávat formou transfůze, se pohybuje obvykle kolem 300 mOsm/l, zatímco hypertonický solný roztok má koncentraci zhruba 2 400. To znamená, že hypertonický roztok má hladinu sodíku a chloridů až 7-8x vyšší, než můžeme normálně v krvi zaznamenat.

Jak funguje intravenózní léčba v kombinaci s klasickými nálevy nápojů?

V okamžiku podání takto koncentrovaného roztoku přímo do krční žíly se dramaticky zvýší osmolalita krve. Přirozené tělesné mechanizmy se snaží za každou cenu udržet optimální koncentraci (300 mOsm/l) a zareagují tak rapidním vstřebáváním vody z bachoru a střev do krevního oběhu. Výsledkem je velice rychlá a účinná re-hydratace organizmu.

Zatímco u jiných živočišných druhů by tento postup nemusel být vhodný, tak krávy jsou velice dobrými kandidáty, jelikož mají v těle obrovskou zásobárnu vody – bachor. V podstatě tak zvyšujeme uměle osmolalitu krve podáváním hypertonického solného roztoku a současně snižujeme osmolalitu bachoru, pomocí nalévání orálních elektrolytů jícnovou sondou. Souběžně tyto 2 formy léčby způsobují výměnu velkého množství vody z bachoru do ostatních částí těla.

Komerčně dostupných roztoků hypertonické soli je na trhu více. V podstatě se jedná o fyziologické roztoky používané v humánní či veterinární medicíně. Nejčastějším je nejspíše klasický Ringerův roztok, který se prodává obvykle v litrových lahvích. Přesná dávka pro skot se odvíjí od tělesné hmotnosti. Doporučení je 4,5 mililitrů (4,5 ml) na kilogram živé hmotnosti. Tzn., že 450 kg kráva potřebuje 2 000 ml (2 litry) intravenózního roztoku do krční žíly v rozmezí zhruba 5ti minut.

Okamžitě po dokončení nitrožilní infuze by měla kráva dostat okamžitě dostatek čerstvé vody. Většina krav vypije během následujících 10ti minut 20-40 litrů vody. Ty, které odmítají do 10ti minut pít, je nutné nadrenčovat alespoň 20ti litry vody.

Nikdy nepodávejte nitrožilně hypertonické solné roztoky bez poskytnutí vody a nebo drenčování. Správně dodržený protokol je velice efektivní pro korekci dehydratace u dojeného skotu. V případě potřeby je možné ho opakovat 2-3 dny za sebou.

Souhrn

Elektrolytová terapie by měla být základním kamenem léčby velkého množství klasických onemocnění. Pouhá administrace antibiotik nebo jiných léčiv nepostačuje zcela potřebám nemocných krav. V případě toho, že se rozhodnete pro používání hypertonických solných roztoků, je velice důležité tento postup v první řadě zkonzultovat s veterinářem farmy a vybrat vhodnou kombinaci elektrolytů.

 

Zdroj: Smith, G. Many Sick Cows Need Fluid Therapy. 2009. Hoard’s Dairyman

Překlad: Ing. Tomáš Novotný

Zpět na články

No Comments

Post A Comment