Šest let bez použití antibiotik v mléčném stádě. Efektivní léčba mastitid na špičkové farmě v USA

Představení farmy

Pro nemalou část českých chovatelů není název této farmy neznámý. Poprvé zavítali majitelé Daphne a Lloyd Holtermanovi do ČR v rámci seminářů MTS poměrně krátce po revoluci. Co začalo před více než 25ti lety jako pracovní pozvání, rychle přerostlo v osobní přátelství a pro Holtermanovi se Česko stalo několikrát cílovou destinací více než dobře zasloužené dovolené. Stejně tak patří návštěva farma Rosy-Lane Holsteins mezi ty nejoblíbenější zastávky při odborných zájezdech MTS s českými chovateli do USA. A že se jich s námi za 30 let vydalo za oceán již přes 1 500… Hlavním důvodem návštěv není jen přátelský vztah, ale především jsou to naprosto vynikající výsledky špičkové, soukromé farmy, která se bezesporu řadí mezi ty nejlepší v Severní Americe a která jednoduše slouží svou velikostí (1 000 ks) jako vzor i pro české podniky.

Rosy-Lane Holsteins hospodaří na 730ti ha půdy a dojí 1 000 holštýnských plemenic v 2×12 paralelní dojírně 3x denně. Průměrná užitkovost je neuvěřitelných 14,3 tis. kg mléka s denní produkcí 45 kg. Neuvěřitelných z toho hlediska, že dlouhověkost zvířat při takové produkci je zcela výjimečná. Ve stáji měli či stále mají 166 krav, jejichž celoživotní produkce přesáhla 90 tisíc kg a dalších 85 dojnic přes 100 tisíc kg mléka! Další z vlastníků, Jordan Matthews, který přednášel v ČR na našich seminářích v březnu 2019 zmínil, že „nejlepší kráva je ta, které si nevšimnete„.  Tedy bezproblémová a zdravá plemenice, která zabřezne, produkuje mléko a sama se otelí, aniž by pravidelně vyskakovala v upozorněních faremního systému. Rosy-Lane je v tomto ohledu (a mnoha dalších) vzorem. Následuje překlad článku z odborného webu Dairy Herd Management, který je volně doplňován o aktualizované a podrobnější poznatky z chodu farmy – autor překladu strávil 4 měsíce stáží na této farmě.

Úvod

Jordan Matthews a ošetřovatelé starající se o krávy na Rosy-Lane Holsteins nepoužili pro léčbu mastitid antibiotika v mléčném stádě již necelých 6 let. To je samo sobě dosti obdivuhodné, nemluvě o tom, že na Rosy-Lane dojí 1 000 krav 3x denně s průměrným nádojem 45 kg mléka za den. Celkem je na farmě nacházející se v americkém Wisconsinu 1 200 kusů zvířat a je řízeno čtyřmi spoluvlastníky – Jordan Matthews, Lloyd a Daphne Holterman a Tim Strobel (na obrázku).

To, že nepoužívají antibiotika však neznamená, že by na Rosy-Lane neléčili mastitidu vůbec. Jsou velkými zastánci tzv. „podpůrné terapie“, konkrétně intenzivní elektrolytové terapie. Při léčbě používají kombinaci intravenózní (IV) aplikace hypertonického roztoku (elektrolytu) a drenčování obrovského množství vody, dalších elektrolytů a živých kvasinek přímo do bachoru krávy.

„Tekutiny, tekutiny, tekutiny jsou krásná věc“ říká Jordan Matthews, dnes již hlavní manager, chodu farmy. Dodává také, že naprostá většina krav bojujících s nejčastěji se vyskytující formou mastitidy na podpůrnou terapii pomocí elektrolytů reaguje velice dobře, pokud je provedena co nejdříve po odhalení infekce. „Pokud se kráva nevyléčí tímto způsobem do 3 dnů i přesto, že jsme mastitidu odhalili v počátcích, nenecháváme si ji dále ve stádě.“ To však není tak drastické, jak by mohlo vyznít, vezmeme-li v potaz, že na farmě obvykle řeší 1 případ mastitidy měsíčně. Přitom zhruba 75 % zvířat se podaří zcela vyléčit, což jsou naprosto srovnatelné výsledky, kterých dosahovali při použití antibiotik v minulosti. Během roku 2018 Rosy-Lane poslala na jatky pouze 3 zvířata, která nereagovala na zavedený protokol léčby mastitidy.

Přesný protokol, který Jordan osvětlil během seminářů v ČR, se v uvedené kombinaci produktů opakuje po 3 po sobě jdoucí dny.

  1. IV aplikace hypertonického solného roztoku 2 litry Konkrétní produkt používaný na Rosy-Lane není u nás dostupný, avšak jeho alternativa na českém trhu existuje. Pro více informací se obraťte na Novotného – 728 299 432; novotny.tom@hotmail.com.
  2. Okamžitě poté navazuje nadrenčování 30 litrů vody smíchané s Fresh Cow YMCP, které má MTS dlouhodobě v nabídce. Volba tohoto produktu i na Rosy-Lane svědčí o jeho nejvyšší kvalitě a funkčnosti. YMCP je kombinací živých kvasinek, minerálů, energie, vitaminů, imunitu podporujících látek a niacinu. Více informací o tomto produktu najdete v závěru článku.
  3. Následuje nadrenčování samotné vody o objemu 20 litrů.

 

Změna filozofie řízení farmy

Před (a krátce i po) zavedením této nové formy léčby byla klíčem dlouhodobá kultivace mléka nemocných krav přímo na farmě. Jordan díky tomu brzy zjistil, že v podstatě každý případ, který se ve stádě vyskytnul, pocházel od bakterií rodů Klebsiella a E. coli. Ani jeden z těchto patogenů obvykle na antibiotickou léčbu nereaguje dostatečně dobře. Kromě toho hraje velkou roli filozofie managementu, která se zaměřuje na silnou imunitu, čisté a pohodlné krávy, které se bez problémů otelí v prostředí s nízkým stresem.

V roce 2012 mělo stádo 5% mortalitu, 6% výskyt klinické mastitidy a počet somatických buněk 215 tisíc. „Byli jsme v tomto ohledu někde v průměru, což nám dávalo spoustu prostoru pro zlepšení.“ První oblastí, na kterou se rozhodli zaměřit hned na začátku bylo vylepšení protokolu pro otelené krávy. Brzy se ukázalo, že porody bez nutné asistence znamenají méně stresu, nižší výskyt zadrženého lůžka a infekcí dělohy. Jalovice a krávy, které se otelily lépe také posléze dosahovaly i lepších výsledků v dojírně. „Výrazně jsme změnily naše postupy při přesunech krav z předporodní sekce. Teď jdou na porodní box opravdu až těsně před otelením“ sděluje Jordan a dodává, že ošetřovatelé prochází kolem předporodní sekce každých 15 minut a dávají si pozor na ty krávy, u kterých začíná telení.  

Nahaněč či dojič procházející kolem čeká s přesunutím na porodní box až do chvíle, kdy uvidí bílý amnionový obal placenty. Pokud je poloha telete v pořádku, stráví kráva na porodním boxu zhruba 8 hodin zcela sama, v naprostém klidu a porod probíhá bez jakékoliv asistence člověkem. „Raději pokazíme to jedno ze sta otelení, které vyžaduje asistenci, než abychom pokazili 99 zbylých, které se obejdou bez pomoci,“ říká Jordan, avšak současně připomíná, že v porodní sekci mají kamery, které neustále sledují samotný postup telení.

Významné zlepšení

A výsledky jsou vskutku působivé. V roce 2012 stádo brakovalo 8 % čerstvě otelených krav před 60tým dnem laktace, dnes 2,4 %. Výskyt zadržené placenty klesl z 16 % na 1,5 %. Předporodní i poporodní sekce je naplněna maximálně na 85 %. Nejzdravější krávy se přesouvají do vyšších skupin mezi 15.-21. dnem po otelení. Jordan je spokojený, když prvotelky dojí 34 kg mléka předtím, než jsou přesunuty. Krávy na druhé laktaci a starší 45 kg.

Pohodlí zvířat je pro zmírnění stresu také rozhodující. Uličky v sekcích jsou vyhrnovány 3x denně (při každém dojení) a nový, nerecyklovaný písek se doplňuje do lehacích boxů 2x týdně. Všechny krávy po otelení a v rozdoji až do 150. dne laktace jsou ustájeny v uzavřené stáji s řízenou ventilací o kapacitě 500 ks. Když byla stáj postavena, měla na celém jednom boku chladící podložky, avšak po několika letech se staly obtížnými na údržbu a byly sundány. „Jakmile jsme je odstranili, okamžitě jsme viděli zvýšení rychlosti proudění vzduchu přes celou stáj a snížení vlhkosti.“ To způsobilo velký rozdíl v suchosti písku a výskytu mastitid.

Změny na dojírně

Celé stádo je dojeno ve 2×12 paralelní dojírně s Afi-Milk faremním systémem, který zaznamenává mimo jiné i vodivost mléka. Výrazné výkyvy ve vodivosti upozorňují dojiče na potenciální mastitidu u krávy. Je-li to potvrzeno, zavádí se okamžitě pevně daný protokol třídenní elektrolytové terapie.

Velkou změnou bylo před pár lety zabudování přídavného osvětlení na rantl, který odděluje chodbu pro dojiče a stání krav. Nasvícení vemene je tak mnohem lepší a výrazně usnadňuje rozpoznání byť jen lehce zarudlé oblasti, což by mohlo značit počínající mastitidu. „Nemůžete od svých zaměstnanců, aby úspěšně vyhledávali záněty vemene, když na něj nevidí. Lepší nasvícení umožňuje našim dojičům mnohem lepší práci a rychleji se najdou mastitidy již v počátečním stádiu.“ Dojiči nosí nitrilové rukavice, aby se zabránilo šíření jakéhokoliv patogenu. Kompletní očista struku se provádí pomocí mikrovlnných ručníčků, které se jednorázově používají a poté opakovaně perou.  V průběhu času klesl počet SB o 25 tisíc a nyní se farma drží průměrně pod 200 tisíc.

Jordan a jeho parta v dojírně stále běžně používá antibiotika při zasušení, aby se zaléčily všechny případné subklinické infekce. Během seminářů v ČR v březnu 2019 nám však prozradil, že přemýšlejí o vyřazení ATB i z procesu zasušování. Pokud výrazněji nevzroste počet somatických buněk, budou farmou 100 % bez antibiotik.

Tím ale používání ATB ve stádě končí. Další výhodou nepoužívání antibiotik v mléčném stádě na Rosy-Lane je to, že farma v podstatě nepotřebuje oddělenou nemocniční skupinu. Taková skupina obvykle zpomaluje chod dojírny, jelikož je dojena samostatně, mléko je odděleno a potrubí vyčištěno. „Když jsme ošetřovali krávy s mastitidou antibiotiky, mohli jsme skrz dojírnu dostat pouze jen 800 krav denně. Poslední týden jsme měli 950 krav v dojírně. To představuje docela velké úspory a zvyšuje efektivitu využití dojírny. To vše za cenu zhruba 3-4 krav ročně, které nezareagují dostatečně dobře na elektrolytovou terapii,“ dodává na závěr Jordan. „Ty krávy, které jsme museli vyřadit, mají nejspíše i nižší imunitu a takový typ zvířete ve stádě ostatně ani nechceme…“

 

Zdroj: They Haven’t Used a Lactation Tube in 68 Months-and Counting. 2019. Dairy Herd Management.

Překlad a úprava: Ing. Tomáš Novotný

Zpět na články

No Comments

Post A Comment