Systém vedení záznamů při odchovu a jeho vliv na ekonomiku mléčné farmy

Úvod

Telata představují budoucnost mléčné farmy. Odchov mladých kategorií skotu je složitý sám o sobě, avšak ještě více, pokud je management založen na nedostatečném či nepřesném (odhadovaném) množství informací a záznamů. Zatímco u dojených krav monitorujeme jejich produkci nejméně 2x denně, tak u jalovic často jakékoliv sledování výkonnosti chybí. Řídit odchov jalovic na základě malého množství informací nemůže mít nikdy odpovídající výsledky. Náklady na odchov jsou příliš vysoké, než abychom čekali na první otelení a teprve v tuto dobu se snažili zjistit, zda růst a vývin zvířete probíhal doposud správně.

S rostoucí velikostí stád se zvyšuje i tlak na co nejefektivnější hospodaření s financemi. Požadovaných výsledků je ale možné dosáhnout pouze na základě správných rozhodnutí založených na skutečných datech, která reflektují momentální stav a dovolují ho porovnávat s předchozími měřeními.

Identifikace zvířat

Komplexní metoda identifikace je kritickým prvkem pro všechny procesy řízení, které jsou založené na záznamech a informacích. Tradiční systém ušních známek je efektivní metodou, avšak elektronické systémy označování umožňují okamžitý přístup k datům. Mezi nejčastější patří ušní čipy a podkožní implantáty. V budoucnosti můžeme zajisté počítat s širokým rozšířením systémů elektronické identifikace a automatického sběru dat při odchovu jalovic stejně tak, jako se dnes již naprosto používá běžně u dojených krav.

Práce s daty

Jakmile máme označeno každé zvíře, můžeme začít se sběrem dat. Základem je vytvoření databáze, která bude automaticky sbírat, dohromady integrovat a vyhodnocovat informace z více zdrojů. V praxi se již dlouho používá celá řada komerčních databází. Ať už se jedná o programy řízení celého mléčného stáda nebo dokonce programy, specializující se přímo na odchov jalovic. Standardně se ukládají data o užitkovosti, reprodukci, zdraví, genetice a umístění zvířat v konkrétní sekci stáje. Naprosto nezbytným nástrojem by na každé farmě měla být elektronická váha, jelikož jakýkoliv jiný způsob pouhého odhadu hmotnosti je pouze zavádějící.

Pro efektivní fungování celého systému je nezbytné pravidelné (nejméně 1x měsíčně) vyhodnocování výsledků. Porovnávání současného výkonu nebo zdravotního stavu s výsledky z předchozího měsíce nebo dokonce stejného měsíce předchozího roku je dobrou praxí, která poskytuje důvěru chovateli, že věci jsou na správné cestě. V opačném případě umožňují rychlé řešení problémů, pokud se nedosahuje očekávaných výsledků nebo dokonce dochází k jejich zhoršování.

Při analýze dat je obvyklé sledovat průměrné hodnoty (např. průměrný věk při prvním otelení). Průměry mohou poskytnout věrohodné informace, ale současně bychom měli věnovat pozornost i standardním odchylkám od průměru. Kupříkladu mít průměrný věk při 1. otelení 26 měsíců se směrodatnou odchylkou od 24 do 28 měsíců,  je mnohem lepší, než mít v průměru 24 měsíců, ale přitom s rozptylem od průměru 18 až 30 měsíců.

Nastavení cílů

Stanovení cílů odchovu jalovic je mnohem složitější, než stanovení cílů pro produkci mléka. Ve druhém případě je totiž zisk ovlivněn hlavně rozdílem mezi cenou mléka a krmnými náklady. U jalovic se zisk vytváří se zpožděním až po začátku první laktace. Mezi hlavní cíle odchovu jalovic by měly patřit následující body:

  1. Optimalizace růstu: Dosažení plné tělesné hmotnosti ještě před prvním otelením maximalizuje mléčnou produkci v první laktaci a minimalizuje metabolická onemocnění po otelení. Stanovení si a splnění cílové tělesné hmotnosti v různých věkových kategoriích, v průběhu růstové fáze jalovic je jedinou cestou, jak zaručit, že cílové tělesné hmotnosti je dosaženo v požadovaném věku. K tomuto ale potřebujeme nezbytně elektronickou váhu.
  2. První otelení co nejdříve: Čím rychleji se jalovice poprvé otelí, tím méně potřebujeme zvířat pro doplnění brakovaných krav. Zároveň se zkracuje neproduktivní období života.
  3. Maximalizace plodnosti a detekce říje: Úroveň obou těchto parametrů určuje průměrný věk prvního otelení a především jeho rozptyl.
  4. Minimalizace krmných nákladů: Toho lze dosáhnout nejen pomocí tvorby více krmných dávek pro jednotlivé růstové fáze, ale především také s ohledem na efektivitu využívání živin během celého růstu. Růstové fáze během odchovu mají své specifické nutriční požadavky, kterým musíme vyjít vstříc. V opačném případě roste riziko zbytečného překrmování živinami, které zvíře naplno nevyužije, nebo v opačném případě naopak živin nedostatek. Obojí má za následek nemalé ekonomické ztráty.
  5. Minimalizace zdravotních problémů: Dobrý management se skládá ze systému preventivních opatření zvyšujících profitabilitu, ale také ze snahy co nejvíce zredukovat rizika. Vytvoření systému přísně dodržovaných protokolů je jediná cesta, jak zlepšit profitabilitu odchovu v dlouhodobém měřítku. Zavedení efektivního systému kontroly zdravotního stavu stáda je bezpochyby nejlepší volbou pro snižování rizik při odchovu jalovic.
  6. Odstranění produkčních bariér: Věnujte pozornost a odstraňte ty faktory, které limitují produkci nebo zvyšují riziko rozvoje onemocnění. Mezi takové faktory patří sociální stres, interakce zvířat s lidmi, kvalita prostředí a koncentrace zvířat.
  7. Optimalizace odstavu z mléčné na rostlinnou stravu: Telata se po odstavu často potýkají s různými trávicími potížemi a nedosahují potřebných přírůstků. Jalovice mohou bez problémů dosahovat denního přírůstku 1200 – 1300 gramů. Maximalizace růstu právě během tohoto období by mělo vést k nejlepším přírůstkům během celé růstové fáze.

 

Výkonnost zvířat

Odborná literatura naznačuje, že věk při prvním otelení má jen malou korelaci s výší mléčné produkce na první laktaci, pokud je tento věk nad 22 měsíců. Tělesná hmotnost, jak se tedy zdá, má mnohem vyšší vliv na užitkovost, než věk.  Při jednom z provedených pokusů bylo zjištěno, že rozdíl u dvou skupin jalovic s tělesnou hmotností před otelením 600 kg a 700 kg představoval rozdílný mléčný nádoj o 3,8 kg mléka denně během prvních 150 dní laktace, což je ekvivalent 1000 kg za celou první laktaci.

Podobný vztah byl nalezen mezi tělesnou hmotností při otelení a vrcholem laktace. Přiměřený cíl pro odchov mléčných jalovic za intenzivních podmínek je dosažení prvního otelení mezi 22 a 24 měsíci s tělesnou hmotností kolem 700 kg za předpokladu 11,1 % ztráty hmotnosti důsledkem otelení – tedy zhruba 620 kg po porodu. Ne všechny krávy ale mají potenciál dosáhnout stejné tělesné hmotnosti a tudíž by ne všechny měly být k těmto cílům tlačeny. Někteří odborníci doporučují pro maximalizaci mléčné produkce optimální tělesnou hmotnost při 1. inseminaci a po otelení 55 %, respektive 85 % konečné hmotnosti v dospělosti. Háček ovšem spočívá v tom, že skutečnou tělesnou hmotnost po dokončení vývoje můžeme zjistit téměř až 4 roky po prvním otelení. Zapouštění jalovic na základě tohoto parametru se tak nezdá velice praktické. Jako dobré vodítko ale můžeme použít současnou tělesnou hmotnost dospělých krav ve stádě s tím, že v delším časovém měřítku se genetická báze této hodnoty samozřejmě mění.

Jako alternativa se nabízí stanovení si konečných cílů odchovu na základě tělesné hmotnosti během časných období života. Přesnost této metody je tím vyšší, čím více období vážení je v ní zahrnuto pro výslednou predikci (např. ve věku 3, 5 a 7 měsíců). Díky tomu by mohli chovatelé jalovice zapouštět dle dosažených hmotností  – ty, které v daném období dosáhly požadované hmotnosti a ty, které toho nebyly schopny (a neprodělaly doposud nějaké závažné onemocnění či zranění). Touto metodou jsme schopni eliminovat případy, kdy geneticky menší jalovice zbytečně tloustnou, což může velmi pravděpodobně limitovat jejich budoucí mléčnou produkci.

Dalším sledovaným parametrem by měla být výška. Je doložena velice silná korelace mezi tělesnou hmotností a výškou v kohoutku. Tento vzájemný vztah by opět mohl poskytovat dobrý indikátor tělesné kondice jalovic.

Ekonomická výkonnost

Jalovice představují dlouhodobou investici, což znamená, že pro maximální návratnost je potřeba vynaložit při odchovu jalovic také příslušné prostředky. Například věk při 1. otelení má velký vliv na celkové náklady odchovu zejména proto, že využitelnost živin z krmiva se s rostoucím věkem snižuje. Denní náklady na krmení jalovic se tak zvyšují, částečně kvůli vyšším požadavkům na údržbu tělesné hmotnosti. Pro dosažení relativně časného prvního otelení je nezbytné jalovice zapouštět kolem 400 dní věku. To je možné pouze po dosažení pohlavní dospělosti, což závisí hlavně na příjmu živin v předpubertálním období. Krmení vysoce kvalitní krmné dávky u mladých jalovic by mělo mít za následek rychlý růst a brzký nástup puberty.

Odstav mléčných telat

Během odstavu prochází tele vysokým stresem, který je způsobený zásadní změnou krmiva. Tele je prvních 30 dní v podstatě monogastrický živočich a teprve poté se mu začínají více rozvíjet předžaludky. Pokud je výživa, prostředí a zdravotní stav optimální, může tato růstová fáze mít obrovský vliv na optimální návratnost díky velice vysoké efektivitě růstu.

Během tohoto období je v počátku doporučeno pokračovat se stejným starterem, který byl podáván před odstavem a teprve později postupně zvyšovat množství vlákniny. Počínaje zhruba 5ti % a konče 15ti % vlákniny krmiva ve věku 4 měsíců věku. Postupné zvyšování by mělo probíhat každý týden. Co se týče managementu ustájení, tak by měla být samozřejmostí pravidelná obměna podestýlky čistou slámou, která je nastýlána ručně – omezení prašnosti a iritace respiračního traktu.

Výživa

Náklady na krmení reprezentují největší složku (cca 50 %) z celkového souhrnu nákladů na odchov jalovic. Překrmování může ohrozit budoucí mléčnou produkci. Podvýživa naopak oddaluje věk při prvním otelení. Optimalizace a sledování kondice jalovic je kritické pro efektivní odchov jalovic. Monitoring příjmu krmiva je účinnou cestou pro formulaci složení krmných dávek, což má za úkol minimalizovat krmné náklady a umožňuje i přesnější nákupy zásob krmiva.

Souhrn

Cena odchovu jalovic je příliš vysoká, než abychom první zhodnocení efektivity odchovu prováděli až s prvním otelením. Správná identifikace (nejlépe elektronická) spolu se systémem sběru a vyhodnocování dat by měly být součástí každé odchovny jalovic. Nesporný přínos pro vedení záznamů má pořízení elektronické váhy. Dosažení prvního otelení co nejdříve snižuje potřebný počet jalovic, avšak vyšší tělesná hmotnost při otelení (nikoliv překrmenost) znamená vyšší mléčnou produkci na první laktaci.

Sledování množství spotřeby krmiva představuje efektivní cestu k optimalizaci složení krmných dávek a minimalizaci nákladů.

 

Zdroj: Bach, A., Ahedo, J. 2008. Record Keeping and Economics of Dairy Heifers. Vet Clin Food Anim. 24: 117-138.

Překlad a úprava: Ing. Tomáš Novotný

 

Dodatek

Výše uvedený materiál si ještě dovolíme doplnit o aspekty plemenářské práce. Růstové schopnosti telat a jalovic jsou solidně geneticky podmíněné. U mléčného skotu se uvádí, v závislosti na stáří telete a jalovice, hodnoty h2 pro tělesnou váhu od 0.42 do 0.82 a pro denní přírůstek >0.68 (+- 0.03). Jediná geneticky negativní korelace se uvádí mezi tělesnou hmotností při porodu a následnou reprodukcí (-0.61).

Žijeme již v období genomických PH (genotypizace populace pro účely stanovení přesnějšího OPH) a rutinního využívání nejmodernějších reprodukčních technologií OPU/IVF (zrychlení genetického pokroku a zvýšení ekonomického příjmu). Právě kategorie jalovic ve věku do jednoho roku, je dnes v rozhodující míře používána v pozici matek býků. Čím lepší je genetický profil jalovice v porovnání s populací, tím větší je zájem o její oocyty a následně embya z IVF. Čím lepší je odchov jalovic a méně prodělaných zdravotních problémů, tím rychleji se z jalovic dají získávat oocyty. Vše za účelem co nejrychlejšího namnožení nejlepšího materiálu, eliminace horší části stáda z reprodukce (recipientky), zvýšení genetického pokroku vlastního stáda, vyšší finanční zisk a rychlejší návratnost investic do jalovic).

Žádný selekční index zatím mezi kalkulovaná kritéria nezařadil přímé parametry kvality odchovu jalovic. K dispozici ale máme řadu nepřímých (např. wellness vlastnosti), které slouží k nasměrování populace žádoucím směrem i v oblasti odchovu telat a jalovic, především prostřednictvím plemeníků. Konečný účet kvality vlastního odchovu vystaví každému chovateli až výkonnost plemenic po otelení, její délka produkčního života a reprodukční efektivnost.

 

Ing. Mirek Novotný, Ph.D.

Zpět na články

No Comments

Post A Comment