Mikrobiom – nepostradatelný „cizí orgán“ v těle. Nekrmíme namísto zvířete spíše jeho mikroorganizmy?

Úvod

Kdybyste měli vyjmenovat orgány lidského těla, zmínili byste i mikrobiom? Že možná nevíte, co to je a nikdy jste o mikrobiomu neslyšeli? Není se čemu divit – do větší pozornosti vědců, doktorů a odborníků humánního sektoru se dostává až v posledních letech. Ve výživě a fyziologii přežvýkavců se ale dlouhodobě zdaleka nejedná o vedlejší oblast zájmu. Co mikrobiom je, a proč je, zvláště u přežvýkavců, jeho činnost tak důležitá?

Mikrobiom je souhrn všech mikroroganizmů (MO) v těle (bakterií, hub, prvoků, kvasinek), bez nadsázky se o něm občas mluví jako o „bakteriálním orgánu těla“ a vyskytuje se u všech vyvinutých živočišných druhů – výrazné množství je především u přežvýkavců. V chovu skotu nás zajímá jeho role samozřejmě nejvíce v trávení rostlinné potravy. Již v okamžiku narození telete střevní trakt obsahuje mikroroganizmy, jejichž množství a aktivita s postupujícím časem rapidně roste a přizpůsobuje své složení v závislosti na změnách podmínek a složení krmiva. Silná a odolná populace mikrobiomu je pro zdraví a produktivitu telat, jalovic a krav zcela zásadní.

Faktorů, které hned od počátku ovlivňují složení a množství mikrobiální populace telete, je hned několik. V první řadě je to mikrobiom matky, která ho zčásti během gravidity předává i teleti. Dále čistota a vnější podmínky porodní sekce, kvalita a množství kolostra, různé typy krmiva, brzké vystavení patogenům, použití antibiotik apod. Kolonizace celého gastrointestinálního traktu začíná již před narozením. Ačkoliv je složení mikroflóry dané již od narození, tak v průběhu času prochází dramatickými změnami. Každá větší změna vnějších i vnitřních podmínek může zásadně proměnit či oslabit mikrobiální populaci, které je pro trávení potravy u skotu naprosto esenciální.

V závodě (o zdraví) vítězí vždy ten rychlejší…

Je extrémně důležité, aby se zdravý a odolný mikrobiom založil v intestinálním traktu co nejdříve, jelikož má zásadní podíl na obranyschopnosti telete proti patogenům způsobujícím průjmová (a další) onemocnění. Trvá zhruba 3 týdny, než se na povrchu střevní stěny vytvoří silná mukózní vrstva, která, spolu s dalšími obrannými mechanizmy, pomáhá pasivní imunitě. To také vysvětluje, proč se většina průjmových onemocnění vyskytuje během prvních týdnů života telete. Postupy managementu ke zlepšení environmentálních podmínek v raném věku jsou důležité pro snížení expozice novorozeného telete vůči patogenům v období, kdy je zvíře nejvíce ohroženo.

Krmení čistého, kvalitního kolostra co nejrychleji po otelení prokazatelně podporuje kolonizaci tenkého střeva probiotickými bakteriemi, které posilují obranyschopnost novorozence. V případech, kdy k prvnímu napojení došlo později (mezi 6.-12. hodinou po narození) byla kolonizační schopnost přínosných bakterií do střevního traktu výrazně horší.

Uvádějí se dva nejdůležitější faktory ovlivňující rychlé nastolení normálního osídlení MO – míra bakteriální kontaminace kolostra a přítomnost antibiotik (ATB) v mléce či podaných dodatečně.

Antibiotika se nikdy nedávají „na slepo“

Je dobře známé, že krmení nepasterovaného mléka od nemocných krav má nepříznivý vliv na zdraví telete a je doloženo častější mírou onemocnění. Takové mléko obsahuje vysoké množství patogenních bakterií, jelikož nejčastěji pochází od krav s klinickou mastitidou. Tyto patogeny budou mít samozřejmě přímý efekt na zdraví telete, ale také celkový stav mikrobiomu.

Pokaždé, kdy jsou bachorové MO pod vlivem stresu, změn krmení, bakteriální kontaminace, ATB atp., tak dochází okamžitě ke změně a/nebo redukci jejich populace. Často se tak děje následkem použití ATB, především těch podávaných orální formou. Někteří lidé mylně předpokládali, že populace MO je vůči ATB rezistentní a jejich efekt dopadne pouze na patogeny. Tato představa se ale pohybuje daleko od pravdy. Krmení mléka od nemocných krav, které jsou léčeny ATB, bude mít přímý negativní dopad na celkový mikrobiom telete. Pasterizace takového mléka nebude mít na neutralizaci ATB žádný efekt, tudíž by se vůbec mléko obsahující ATB krmit nemělo.

Často se  při léčbě průjmů můžeme setkat se systematickým podáváním antibiotik. Jedny z nejčastěji se vyskytujících patogenů způsobujících průjmy během prvních 2-3 týdnů života jsou virusy (Rotavirus, Coronavirus) a prvoci (Cryptosporidium), které ale na léčbu ATB nereagují. Použití antibiotik dává smysl pouze v případě bakteriálního přemnožení (E. coli, Salmonella). Avšak zaléčovat průjmová onemocnění pomocí ATB bez znalosti přesného patogena, přináší více škody, než užitku.

Mikrobiom telete je výrazně odlišný od mikrobiomu dospělé krávy a nepřetržitě prochází celou řadou změn v závislosti na podmínkách prostředí. Jedním z cílů dobrého managementu mléčných telat by mělo být zajištění optimálních environmentálních podmínek a kvality krmení. V podstatě jde o to, aby se minimalizovaly všechny vlivy, které by mohly potenciálně narušit rovnováhu mikrobiomu. Aplikace ATB by měla být v každém případě pečlivě zvážena a nařízena pouze při bakteriálním onemocnění. Pouze v takovém případě jsme schopni maximalizovat efektivitu přínosnou aktivitu mikroorganizmů v těle pro současnou i budoucí užitkovost.

 

Zdroj: Corbett, R.B. Create a Healthy Rumen For Your Calves. 2019.  Dairy Herd Management.

Překlad a doplnění: Ing. Tomáš Novotný

Zpět na články

No Comments

Post A Comment