Farma Rosy-Lane Holsteins. Excelentní odchov zdravých telat s citem pro detail a bez kompromisů

Představení farmy

Pro nemalou část českých chovatelů není název této farmy neznámý. Poprvé zavítali majitelé Daphne a Lloyd Holtermanovi do ČR v rámci seminářů MTS poměrně krátce po revoluci. Co začalo před více než 25ti lety jako pracovní pozvání, rychle přerostlo v osobní přátelství a pro Holtermanovi se Česko stalo několikrát cílovou destinací více než dobře zasloužené dovolené. Stejně tak patří návštěva farma Rosy-Lane Holsteins mezi ty nejoblíbenější zastávky při odborných zájezdech MTS s českými chovateli do USA. A že se jich s námi za 30 let vydalo za oceán již přes 1 500… Hlavním důvodem návštěv není jen přátelský vztah, ale především jsou to naprosto vynikající výsledky špičkové, soukromé farmy, která se bezesporu řadí mezi ty nejlepší v Severní Americe a která jednoduše slouží jako vzor i pro české podniky vzhledem ke své velikosti.

Rosy-Lane Holsteins hospodaří na 730ti ha půdy a dojí 1 000 holštýnských plemenic v 2×12 paralelní dojírně 3x denně. Průměrná užitkovost je neuvěřitelných 14,3 tis. kg mléka s denní produkcí 43 kg. Neuvěřitelných z toho hlediska, že dlouhověkost zvířat při takové produkci je zcela výjimečná. Ve stáji měli či stále mají 166 krav, jejichž celoživotní produkce přesáhla 90 tisíc kg a dalších 85 dojnic přes 100 tisíc kg mléka! Další z vlastníků, Jordan Matthews, který přednášel v ČR na našich seminářích v březnu 2019 zmínil, že „nejlepší kráva je ta, které si nevšimnete„.  Tedy bezproblémová a zdravá plemenice, která zabřezne, produkuje mléko a sama se otelí, aniž by pravidelně vyskakovala v upozorněních faremního systému. Rosy-Lane je v tomto ohledu (a mnoha dalších) vzorem. Zdravé a bezproblémové dojnice ale ruku v ruce znamenají tu nejvyšší kvalitu péče odchovávaných telat.

Úvod

Zatímco ostatní farmáři v USA šlechtí svá stáda na větší kapacitu krav a hlavní prioritou odchovu je často průměrný denní přírůstek 900 g do odstavu, v Rosy-Lane Holsteins se drží toho, v co dlouhodobě věří – bezproblémové, zdravé a produktivní krávy nehledě na to, jak rychle se do fáze produkce dostanou.

Vzhledem k tomu, že v roce 2016 byla průměrná užitkovost za normovanou laktaci 14,3 tis. kg mléka u 925ti dojnic, dá se věřit tomu, že čtyři vlastníci – Daphne a Lloyd Holtermanovi, Tim Strobel a Jordan Matthews – dělají asi něco správně…

 „Začali jsme výrazně šlechtit na produkční život a dlouhověkost v roce 1998“ říká Lloyd a dodává, že mu nezáleží na tom, zda mají telata denní přírůstky 900 g, 700 g nebo 500 g. „Chci je zdravá – zdravé plíce a žaludky. Myslím si, že celá chovatelská veřejnost dělá z přírůstků až moc velkého strašáka. Když si přečtu kdejaký tisk pro farmáře, mohl bych si hned podle toho, co se tam píše, připadat jako ztroskotanec. My ale cíleně šlechtíme na menší zvířata.

Na Rosy-Lane váží každé tele dvakrát – po narození a po odstavu. Průměrná porodní hmotnost jalovic je 38,5 kg, protože šlechtí na menší telata a soustředí se na lehkost porodů a menší rámce. „Nechceme krávy, které mají 152 cm, ale spíše 142 cm.

Často také opakuje: „I na zdravotní znaky se dá celkem dobře šlechtit. Musíte se jen dívat na odlišné býky. Menší a zdravější zvířata nedostanete, když budete šlechtit na základě selekčního indexu TPI (Total Performance Index). Já si tuto zkratku ale rád překládám jako Tall, Pretty and Infertile (pozn. překladu – vysoké, hezké a neplodné). Zamyslete se nad tím. Budete selektovat na TPI…a budete tahat velká telata z krav. My chceme zcela bezproblémové porody.

Péče o telata po porodu

Díky tomuto principu farma asistuje při telení v průměru jednou za padesát porodů. Díky tomu je celý proces mnohem méně stresující – jak pro krávu, tak pro tele. V rozmezí 30ti minut se ošetřovatel postará o kompletní poporodní péči – kráva je podojena, tele je dezinfikováno, osušeno čistým ručníkem a nakrmeno 3,7 litry kolostra. Kráva je poté okamžitě přesunuta z porodního boxu a tele převezeno do teletníku. V případě potřeby se používají během nízkých zimních teplot výhřevné lampy, které tele kompletně osuší a udržují ho v prvních hodinách v dostatečné teplotě. Poté je jalovička přesunuta do individuálního kotce v krytém teletníku o kapacitě 130 ks (pozn. překladu – od roku 2019 jsou všechna telata do odstavu ustájena hned od začátku po dvojičkách). Telata dostávají druhé krmení kolostrem (či náhražkou mleziva dle dostupnosti) 8-12 hodin po prvním. Ve stejném čase se aplikuje odrohovací pasta. Daphne říká, že pasta se zdá být tou nejefektivnější a současně nejméně stresující možností.

Ve třech dnech stáří prodává farma naprostou většinu býčků kromě těch, které si ponechává pro prodej šlechtitelským firmám. Za posledních pár let jich prodali zhruba 100 a mimo to i některé geneticky špičkové jalovičky. V roce 2017 dokonce jejich jalovička, dcera po býkovi od WWS Frazzled, vedla žebříček GTPIRosyLaneLLC Frazzled 11270-ET (2928 GTPI, 1068 GNM$).

Během prvního týdne života dostávají telata 2 litry mléčné náhražky 28:15 dvakrát denně a k tomu volně dostupný 22% granulovaný telecí starter od 4. dne stáří. Osmý den je dávka MKS navýšena na 2,8 litru dvakrát denně a tento protokol zůstává stejný téměř až do odstavu, který se neprovádí dříve, než 50. den věku. Týden před odstavem se dávka sníží na 1,4 litru. (pozn. překladu – v roce 2019 přešla farma na kompletní krmení pasterovaným mlékem).

V listopadu 2016 se rozhodli pro přechod na krmení mléka z vědra s cucákem, jelikož doposud plošně používané lahve trvalo několik hodin čistit. Po počátečním vychytávání se nový systém ustálil na 10ti dnech přechodu na vědro, což se zdá jako vhodná doba pro telata vzhledem k jejich rychlosti zvyknutí si na novou formu krmení. Od té doby jsou ošetřovatelky schopny nakrmit všechna telata za 20 minut a přibližně stejnou dobu stráví očistou pomůcek. Telata v průměru váží mezi 77 a 104 kg při odstavu s průměrným denním přírůstkem 720 g.

Čistota, čistota, čistota…

Mezi otelením a 55. dnem věku dostávají všechny jalovičky vakcíny proti respiračním onemocněním, paratuberkulóze, salmonelle, IBR apod., které se dávají postupně, aby se snížilo riziko přílišného zatížení organizmu. Avšak vakcíny jsou pouze jednou formou prevence. Tou nejdůležitější je dodržování striktních hygienických zásad a protokolů pro minimalizaci vystavení telat infekčním činitelům, které není efektivně možné eradikovat vakcinací. Dle Daphne lze sanitaci shrnout do třech slov – „Čistota, čistota, čistota„.

Z toho důvodu se na farmě používají nerezová kovová vědra na krmení mléka a vody. Plastovým kbelíkům Daphne tolik nevěří, ač je stále ještě používají na krmení starteru. Každá pomůcka je dezinfikována 3-4x týdně okamžitě před krmením. Lahve a dudlíky jsou vykartáčované horkou vodou s dezinfekcí mezi každým jednotlivým krmením a dudlíky s jakýmkoliv poškozením se okamžitě vyhazují.

Boxy se kompletně dezinfikují před každým novým teletem. Nejdříve se odstraní veškerá stará podestýlka a z povrchu vykartáčují zbytky výkalů a jiných nečistot. Před vysokotlakým omytím vodou jsou boxy nastříkány alkalickým mýdlovým detergentem, který se nechává působit 10-15 minut a hned poté se stěny vykartáčují. Po vysokotlakém oplachu následuje nastříkání acidickým mýdlovým detergentem a další oplach. Poté se nechají boxy 10-12 hodin schnout a nakonec následuje ještě poslední nastříkání detergentu před samotným nastýláním a příchodem nového telete.

Daphne nechává veterináře farmy provádět náhodné testy na  ATP. Adenosin trifosfát je přítomen ve všech organických materiálech jako potrava pro živé buňky. Stěry všech používaných pomůcek a boxů jsou testovány a odhaluje se úroveň bakteriální kontaminace povrchu. Tyto pravidelné kontroly pomáhají Daphne a ošetřovatelkám ověřit efektivitu nastavených protokolů a jejich dodržování. Celý tým dobře chápe, že poctivě provedených 5 minut sanitace všem ušetří hodiny, které by jinak strávily péčí o nemocná telata. Úhyn se během roku pohybuje mezi 2-5ti procenty.

Odchov zdravých a čilých telat je prioritou farmy, jelikož představuje bezproblémové budoucí dojnice.

Nemáme tak velké přírůstky hmotnosti, ale my se nezajímáme ani tolik o to, jak přirůstají, jako spíše o to, zda jsou telata na pohled spokojená, čilá, zdravá, s načechranou srstí. Takové jalovice vyrostou v opravdu dobré krávy“ říká Daphne. 

Závěrem

Rosy-Lane Holsteins mají stručnou a jasně zformulovanou vizi, podle které se farma řídí každý den:

Great people. Great cows. Great results.

Skvělí lidé. Skvělé krávy. Skvělé výsledky.

Každý, kdo zde kdy byl, může jen souhlasit…

 

Zdroj: Rosy-Lane Holsteins: Where calf health is a priority. 2016. Progressive Dairyman.

Překlad a doplnění: Ing. Tomáš Novotný

Autor strávil v roce 2015 4 měsíce pracovní stáže na farmě Rosy-Lane Holsteins

Zpět na články