29 Čvc Kvalita vody a její vliv na zdraví dojených krav
Úvod
Každý vrcholový sportovec používá během a po výkonu iontové nápoje (elektrolyty), které mají za úkol rychle doplnit ztracenou vodu a poskytnout potřebné živiny a energii. Udává se, že metabolická zátěž dojnic během laktace je srovnatelná se zaběhnutím maratonu. Avšak s tím rozdílem, že naše plemenice „běhají tento maraton“ každý den. Co mají krávy v laktaci obvykle k dispozici jako zdroj tekutin? V naprosté většině případů pouze vodu v napáječce. Hydratace dojených krav má zásadní vliv na produkci i reprodukci. Efektivní management znamená v dnešní době již mnohem více, než pouhé ujištění se, že nějaká voda v napáječce stále ještě je.
Bachor je v podstatě velkým fermentačním tankem, který neustále obsahuje přes 40 litrů tráveniny (krmivo a voda). Bylo by tedy vcelku opodstatněné si položit otázku: „Je možné, aby byly krávy opravdu dehydratované, když mají neustále k dispozici takové množství vody?“.
Pravděpodobně ne tak dehydratované, abychom si mohli jednoduše povšimnout klinických příznaků, ale například důkazy z rozborů hematokritu jednoznačně naznačují, že dojnice během tepelného stresu jsou doslova extrémně dehydratované. Je hematokrit správným ukazatelem celkového stavu tekutin? Někteří by mohli dále navrhnout stejnou metodu jako u telat, a to posouzení dehydratace posouzením míry propadu oční bulvy. Nehledě na zvolenou metodu však víme, že stresové okamžiky (změny krmné dávky, okoloporodní období a vysoký tepelný stres apod.) během života krávy pokaždé zásadně ovlivňují celkové fungování metabolizmu. Z toho důvodu nemůžeme předpokládat, že je voda vždy efektivně transportována do těla a poté také správně využita.
Proč testovat kvalitu vody?
Pro někoho znamená efektivní management hydratace to, že se jde podívat do stáje na napáječky, aby se ujistil, že nejsou prázdné. Kdy jste ale naposledy kontrolovali kvalitu vody na vaší farmě? Odpověď je nejspíš jednoduchá – když se vrtala studna nebo naposledy, když byly velké problémy s mléčnou produkcí. Nebo možná také nikdy.
Někdo by mohl usuzovat, že výsledky rozboru jeden den budou stejné každý jiný den v roce. Bohužel v tomto je příroda proti nám. Koncentrace koliformních bakterií, kontaminantů, minerálů, síry a dusičnanů se mění, jelikož hladiny vodních ploch neustále stoupají a klesají, počasí se sezónně mění a stejné nejsou každý rok ani postupy v hospodaření s půdou. Z těchto důvodů je doporučeno testovat kvalitu vody alespoň každý rok.
Tabulka č. 1: Požadované parametry kvality vody pro hospodářská zvířata
Hladiny kvality vody jsou nejčastěji udávány v ppm (částice na milion). Tzn., že z jednoho milionu částic, < 5 by měl být zinek, nebo do 0.05 by měl být mangan. Maličkosti? Nikoliv. Problém je hned dvojí. Za prvé, toleranční úroveň nerovnováhy je velice nízká, protože kráva spotřebuje denně mnohem více vody, než jakéhokoliv krmiva. Ve skutečnosti požadavky na množství vody u dojené krávy, na index tělesné hmotnost,i výrazně převyšují požadavky jakéhokoliv suchozemského savce a voda je hned za kyslíkem nejdůležitějším prvkem pro přežití. Za druhé, mléko obsahuje 87 % vody, tudíž je velice lehké spočítat, proč jsou požadavky krav na množství a kvalitu vody tak obrovské a také, proč i malá nerovnováha může mít velké následky.
Může být voda částečně důvodem reprodukčních problémů?
Tradičně v horkých letních měsících „obviňujeme“ tepelný stres z poruch reprodukce a i výzkum to podporuje. Ale je horko opravdu původcem všech problémů od poklesů v produkci až po reprodukční selhání? Nebo by také mohla být část obtíží ukryta i v kvalitě vody, kterou krávy každý den pijí?
Během jara a horkých letních měsíců jsou polní plodiny hnojeny, zavlažovány, a jakmile je půda nasycena, má již jen velmi omezenou schopnost vázat volnou vodu. Kontaminanty, které by za normálních podmínek byly filtrovány, mají takto volnou cestu přímo do podzemních vod. Dusičnany jsou toho přímým příkladem. V bachoru se nitráty přeměňují na nitrity (dusitany), které ve vysokých koncentracích vstupují do krevního oběhu a váží se na hemoglobin na místo kyslíku. Krevní oběh je ze 100 % zodpovědný za zásobování embrya kyslíkem. Pokud je pak tato dodávka kyslíku ohrožena, dočkáme se při nadcházející kontrole březosti nepříliš příjemných výsledků. Krávy během období tepelného stresu pijí mnohem více vody, čímž se riziko otravy ještě zvyšuje.
Testování vody
Zařaďte testování vody jako další část do celkového protokolu a při odběrech vzorků krmiv si nahlédněte navíc ještě přímo do napáječek ve stáji. To, co hledáme v testu vody, není pouze samotný výsledek, ale také určitý trend změn v kvalitě. Docházíme pokaždé k podobným výsledkům, nebo se jednotlivé vzorky výrazně liší?
Pět základních bodů, se kterými musíme počítat u kvality vody:
- Hladiny vodních toků a živin se mění a vyžadují průběžné hodnocení.
- Kontaminanty ve vodě výrazně ovlivňují zdraví a reprodukci zvířat.
- Dojnice během tepelného stresu pijí mnohem více vody, což může mít o to dramatičtější důsledky, pokud je kvalita vody špatná.
- Voda je důležitá pro obsah kyslíku v krvi, cirkulační objem a trávení.
- Špatná kvalita vody může mít negativní vliv na výsledky zabřezávání a vývoj embrya.
Závěrem
Dojená kráva je plně podřízena své biologii. Vytváří mléko s 87 % vody bez rozdílu na momentální zátěž. Nemůže tak produkovat mléko s padesáti procenty vody jeden den a s pětadevadesáti procenty následující den pouze proto, aby se vyrovnala s různou kvalitou a množstvím vody. Jednoduše řečeno, méně vypité vody se rovná méně mléka. Testování vody a hygienický protokol vyžadují jen několik minut a představují velice malé náklady, v porovnání s potenciálními benefity. O opravdu vysoké peníze můžeme ale dozajista přijít, pokud budeme opomíjet nejdůležitější tělesnou živinu – vodu.
Zdroj: Nathan, U. Water quality: Why it’s a big deal for dairy cows. 2018. Progressive Dairyman.
Překlad a volná úprava: Ing. Tomáš Novotný, MTS