Mýty a mylné představy při léčbě průjmů u telat. Řiďte se při důležitých rozhodnutích na základě faktů, nikoliv fikce

Úvod

Telata, která dostávají mléko či mléčnou náhražku i během období průjmového onemocnění se zotavují rychleji a mají lepší přírůstky oproti těm telatům, kterým je mléko na 1-2 dny odepřeno.

Průjmy jsou stále nejčastějším důvodem úhynu telat, který je často charakterizován rychlým zhoršováním zdravotního stavu. Začarovaný kruh zahrnuje dehydrataci, nízké pH krve (acidózu), abnormality hladin elektrolytů a negativní energetickou balanci, která vede ke hladovění.

V praxi se vyskytuje více přístupů a názorů na to, jak „nejlépe“ průjmy léčit. Některé z nich jsou podloženy dobrými výsledky a fakt. Jiné ne. Hlavním smyslem tohoto článku je osvětlit si některé často se vyskytující „teorie“, které ale nejsou podloženy žádnými důkazy o jejich efektivitě.

(pozn. překladu – Některé praktiky se vyskytují spíše jen v USA, jiné jsou běžné i ve zbytku světa. Je to dáno i rozdílnými pravomocemi chovatelů ve vztahu k ošetřování svých zvířat, kde je v USA mnohem větší benevolence.)

Mýtus č. 1: Všechny elektrolyty jsou stejné

Chovatelé by si měli být vědomi, že mezi komerčně dostupnými elektrolyty na trhu jsou často velice významné rozdíly. Předtím, než některý zvolíte, měli byste jeho kvality zkonzultovat s veterinářem. Ne každý elektrolyt dokáže totiž tele dostatečně rehydratovat, doplnit chybějící elektrolyty a vyřešit acidózu.

Mýtus č. 2: Omezení krmení mléka na 1-2 dny je pro tele dobré

Ve strategiích krmení mléka během průjmového onemocnění bylo v minulosti mnoho kontroverzí. Někteří odborníci doporučovali přístup spočívající v tom, že by se žaludku měl poskytnout odpočinek od krmení mléka. Naznačovali tak, že nepřetržité podávání mléka zhorší stav onemocnění. Tento koncept je založen na teorii, že mléko bohaté na živiny ve střevech poskytuje patogenním bakteriím užitečný zdroj energie pro jejich působení. To by vedlo k dalšímu prohloubení průjmů a silnější dehydrataci – silnějším průjmům. Jiné argumenty pro omezení krmení mléka uváděly jako důvody rychlejší obnovu a zotavení střevního epitelu, méně příležitostí pro přemnožení bakterií a neefektivní trávení a využití živin z mléka.

Doporučený postup v polovině 20. století v USA tak představoval vynechání mléka na 1 den a poté postupné přidávání poměru mléka do roztoku elektrolytu s vodou po následující 2 dny. Někteří dokonce říkali, že by měla telata hladovět do té doby, než průjmy vymizí…

Přes všechny tyto argumenty a názory nespočet výzkumů potvrdil, že krmení mléka nijak neprodlužuje nebo nezhoršuje průjmy a ani nezpomaluje obnovu střevního epitelu u průjmových telat. Ve skutečnosti studie konzistentně prokazovaly, že se telata, která bez omezení dostávala mléko, zotavují rychleji, více přibírají na váze a z onemocnění se dostanou dříve, než ta, kterým bylo mléko odepřeno na 1-2 dny.

Stejná doporučení se týkají i terapii průjmů u dětí. Omezení mléka u nemluvňat s průjmy vedlo k pomalejšímu růstu, opožděnému vývoji a delší době zotavení…

Mýtus č. 3: Přidání antibiotik do mléka je účinná prevence průjmů

Historicky mnoho chovatelů přidávalo orální antibiotika do mléka ve snaze zamezit rozvoji průjmů a snížit mortalitu novorozených telat. V současnosti je naštěstí tento postup v mnoha zemích světa zakázán.

Přestože byla v USA tato praxe běžná dlouhých 75 let, tak skutečný přínos podávání orálních antibiotik pro snížení výskytu onemocnění, byl minimální. Nedávné studie dokládají, že orální antibiotika výskyt průjmů nesnižují a v některých případech byl dokonce zaznamenán nárůst.

Mýtus č. 4: Prebiotika a probiotika urychlují léčbu průjmů

Prebiotikum je pro tělo nestravitelná látka, která má sloužit jako potrava pro přínosné bakterie ve střevech. Probiotika jsou živé bakterie, které mají opětovně osídlit střevní trakt a pomáhat při léčbě průjmů. Ačkoliv se probiotika běžně používají k léčbě průjmů u lidí a jiných monogastrických (s jednokomorovým žaludkem) živočichů, neexistují žádné studie, které by prokázaly léčebný efekt prebiotik či probiotik  u průjmových telat.

Například v jedné studii, kde se po 10 dní podávala probiotika u průjmů způsobených prvokem Cryptosporidium, nebylo zaznamenáno žádné zlepšení stavu. V jiné nedávné studii se používalo probiotikum vyrobené specificky pro telata. Opět nebyly zdokumentovány opravdové zlepšení míry mortality, délky a nebo průběhu přirozeně se vyskytujících průjmů. Další studie na hříbatech naopak zaznamenala, že probiotika ve skutečnosti prodloužila trvání průjmů a způsobila to, že zvířata přestala přijímat mléko.

Zatímco mnozí lidé mohli mít pozitivní zkušenost s používáním probiotik ve vlastním životě, je důležité si uvědomit, že zažívací trakt telat je podstatně odlišný. Bakterie v probiotikách pravděpodobně nepřežijí průchod byť jen velmi malým bachorem telete, aby opravdu kolonizovaly tenké střevo.

Probiotika se mohou v budoucnu dále zlepšovat. V této době však neexistují žádná data, která by naznačovala, že jsou přínosná v případech, kdy se snažíme zkrátit trvání průjmů u telat.

Mýtus č. 5: Při léčbě dehydatovaných telat je subkutánní podání tekutin stejně dobré jako intravenózní aplikace

Když se nám povede odhalit průjmy brzy, tak obvykle stačí pouze rychlé podání orálního elektrolytu a vyhneme se tím případům, kdy tele slabostí nemůže stát a nereaguje. Bohužel se takové případy ale čas od času vyskytnou na každé farmě. Obvykle jsou tato telata silně oslabena, protože mají závažný pokles pH krve. Acidóza přímo ovlivňuje mozek a setkáváme se tak s následky, jako je apatie, ztráta sacího reflexu a nakonec i neschopnost stát.

Ulehlá telata vyžadují mnohem agresivnější léčbu, než pouze použití orálních elektrolytů. Taková telata obvykle dostávají intravenózní aplikací potřebné tekutiny a minerály, které okamžitě navyšují pH krve pomocí obsažených alkalizačních činidel.

Jelikož správné provedení nitrožilní aplikace jehlou do krční žíly není úplně jednoduché, tak někteří chovatelé podávali tekutiny raději subkutánně do podkoží. Bohužel je výzkumem vyvráceno, že tato metoda podání tekutin u telat není velice efektivní.

 

Zdroj: Smith, G. Myths and Misconceptions about Treating Calf Scours. 2018. Hoard’s Dairyman.

Překlad a doplnění: Ing. Tomáš Novotný

Zpět na články