29 Čvc Průjmová onemocnění telat. Jednoduchý úvod do základů problematiky
Jak průjmy vznikají a co je způsobuje?
Průjem je zánětlivé onemocnění střevního traktu. Nejčastěji se s ním setkáváme u neonatálních telat během prvního měsíce věku, konkrétně mezi 3. a 16. dnem života.
Pomineme-li průjmy z dietetických důvodů, tak jsou nejčastějším původcem infekční patogeny, přičemž v naprosté většině případů tohoto onemocnění dochází k jejich vzájemnému spolupůsobení:
- viry: primárně Rotavirus, Coronavirus a BVD (bovinní virová diarrhea)
- parazitičtí prvoci jako Cryptosporidium a jiné kokcídie
- bakterie: některé kmeny Escherichia coli, Salmonella a Clostridium perfringens
- Dietetické průjmy jsou v naprosté většině případů způsobeny nesprávným systémem krmení mléčných telat (např. špatné rozmíchání mléčné náhražky, nízká teplota mléka) nebo během přechodu na odlišnou stravu, což se jen během prvních 60ti dní života stane každému teleti hned 3x (mlezivo–>mléko/MKS–>+ starter–>odstav od mléka).
Jak škodí průjmy organizmu?
Primárním následkem je rychlá ztráta vody a elektrolytů (minerálních solí) prostřednictvím výkalů. Nedostatek vody a elektrolytů v těle způsobuje dehydrataci a nerovnováhu fungování tzv. acido-bazické balance tělesných tekutin. Vzniklý zánět střevní tkáně omezuje schopnost telat vstřebávat živiny z krmiva, což se promítá rychle na ztrátě hmotnosti a potenciální hypoglykémii (nízká hladina cukru v krvi). Pokud se onemocnění neléčí, tyto změny mohou vyústit i v úhyn. Některé baktérie (specifické kmeny Salmonella a Clostridium perf.) mohou též vytvářet toxiny, které poškozují životně důležité orgány.
Jak dochází k infekci patogeny průjmových onemocnění?
Výzkumy prokázaly, že nemalé množství normálních, zdravě vypadajících telat může vylučovat ve výkalech infekční činitele způsobující průjmy. Nejčastěji se touto cestou rozšiřují viry (Rotavirus a Koronavirus) a parazitické hlístice Cryptosporidium. Existují dokonce výzkumy, které zjistily, že množství vyloučených virových části ve výkalech dospělých krav se zvyšovalo s blížícím se termínem otelení – tedy infekční tlak na novorozená telata je bezprostřední.
Není také výjimkou, že starší telata bez příznaků onemocnění, slouží jako přenašeči virů do prostředí. Čím více roste koncentrace patogenních činitelů, tím rychleji se dostaneme do situace, kdy infekční tlak přesáhne schopnosti imunitního systému a dojde k typickým vlnám průjmů, které běžně farmy v ČR zažívají.
Jak vznikají typické vlny průjmů a proč zasáhnou pouze některé farmy?
Vzhledem k tomu, že na rozvoji těchto typů průjmů spolupůsobí celá řada faktorů, není možné stanovit na konkrétní farmě přesné schéma vzniku. Obvykle se tak jedná o multifaktoriální působení, kdy přesáhne míra infekčního tlaku meze imunity zvířat. Na každé farmě jsou podmínky vzniku a infekční faktory jinak silné. Mezi některé patří například:
- Genetický základ stáda: V praxi velice těžké stanovit, avšak jsou plemena skotu nebo přímo rodinné linie, u kterých se zdá, že mají zdravější a odolnější telata.
- Kvalita KD březích krav: Nedostatek proteinů, energie, minerálů a vitaminů během pozdější fáze březosti má zásadní vliv na zdraví novorozených telat.
- Stáří matky: Telata narozená jalovicím jsou, dle některých provedených výzkumů, více náchylná k rozvoji onemocnění oproti potomkům starších krav.
- Naplněnost sekcí: Vyšší koncentrace telat přirozeně napomáhá rozšiřování patogenů.
- Počasí: Studené a vlhké počasí vytváří pro množení patogenů skvělé podmínky.
- Imunizace stáda: Správně nastavené imunizační protokoly zvyšují množství protilátek v kolostru a snižují riziko propuknutí nemocí především virového původu.
- Hygiena prostředí a pomůcek: Je nezbytné, aby se telata narodila do co nejčistšího prostředí. Pravidelná sanitace porodních sekcí, budek pro telata, ale i veškerého porodního a krmícího materiálu je stejně důležitá jako pravidelná obměna čisté podestýlky nejen u telat, ale i v porodních boxech. Hygiena a prevence je ostatně nejlepší (a nejlevnější) zbraní proti virovým, parazitálním i bakteriálním onemocněním.
Jaké jsou obvyklé příznaky průjmů?
- Řídké výkaly mohou mít zbarvení do zelena, hněda, žluta i šeda. Občas si můžeme všimnout příměsí krve a hlenu. Průjmy do rezava nebo silně krvavé jsou spojovány s infekcí patogenů Salmonella, Coccidie nebo Clostridium perfirgens.
- Telata jsou často zesláblá, sklíčená, ztrácejí chuť k příjmu krmení.
- Typickým projevem dehydratace je zapadnutí očních bulev v důsledku nedostatku tkáňových tekutin. Ta se také vždy projeví na snížené pružnosti kůže. S pokračující ztrátou živin a omezeným příjmem krmiva dochází k vystoupnutí kyčelních hrbolů a žeber. Srst telat ztrácí lesk.
- Telata mohou vrávorat při pohybu, což jasně poukazuje na slabost, nedostatek cukrů v krvi a celkový nedostatek elektrolytů a živin.
- V těžších případech telata nemohou vstát a jsou silně apatická. Úhyn nastává obvykle během 1 dne, pokud se nezapočne s okamžitou léčbou.
- V závislosti na příčině a závažnosti infekce a včasnosti léčby mohou průjmová onemocnění trvat od 1-2 dní až po 2 týdny.
Jaké jsou možnosti prevence, péče a léčby?
- Je důležité si uvědomit, že některé infekční patogeny mohou nakazit i člověka. Ošetřovatelé by tak měli dodržovat pravidelnou hygienu, když zacházejí s nemocnými telaty, jejich krmivem nebo podestýlkou. Ideálně by tyto osoby měli nosit voděodolné návleky na obuv i na celé tělo, které jsou jednoduše omyvatelné a dezinfikovatelné. V případě pohybu mezi sekcemi zdravých a nemocných telat je nutné se převléci do jiného oblečení. Osoby s imunitními poruchami, těhotné ženy a velice staří či naopak velice mladí jedinci by do kontaktu s nemocnými telaty neměli přijít do styku. Při každodenních pracovních úkonech je důležité se nejdříve postarat o zdravá telata (krmení, výměna podestýlky atd.) a teprve poté se jít postarat o telata nemocná, aby se co nejvíce omezilo riziko roznesení infekce. V praxi se s celou řadou těchto opatření nesetkáme. Je ale naprosto nezbytné si uvědomit, že rozdíl mezi zdravým teletem a jeho onemocněním mnohdy znamená zdánlivě nepatrný detail. Špičkové farmy dodržují přísné hygienické standardy, které mnohdy i ty nejpřísnější nároky přesahují.
- Oddělení nemocných telat od ostatních co nejrychleji to jde.
- Nejvyšší prioritou léčby průjmových telat je doplnění těch živin, o které vlivem onemocnění přišla – především vody a minerálních solí. Tomuto postupu se říká elektrolytová terapie. Každý komerční elektrolyt by měl napravit dehydrataci, obnovit acido-bazickou rovnováhu a doplnit minerální látky v tělních tekutinách. V praxi se využívají 2 hlavní metody rehydratace:
- Orální aplikace elektrolytů je nejvhodnější formou léčby průjmových onemocnění u telat, která jsou stále schopna stát, přijímat krmení a reagovat na vnější prostředí. Mohou nastat případy, kdy telata nechtějí elektrolyt v mléce/vodě vypít a zde je nutné použití jícnové sondy. Důvodů, proč telata mohou odmítnout pít z kýble či láhve, je spousta – chutnost produktu, závažnost zdravotního stavu, forma podání atp. To by ale ošetřovatele nemělo, přes větší pracnost, odradit od použití jícnové sondy, protože se může jednat právě o těžce nemocné tele, které odmítá pít cokoliv. Před prvním použitím sondy je doporučeno ošetřovatele proškolit, aby nedošlo k mylnému zasunutí sondy do dýchacích cest, což by mělo za následek smrt. Stejně tak je důležité odhadnout, v jakých případech je již stav natolik závažný, že by použití jícnové sondy teleti naopak ublížilo. Obecně se dá říci, že dokud tele vykazuje slabý sací reflex, pak je schopné i strávit potravu. V opačném případě by mohlo dojít k tzv. zatopení slezu a následnému nadýmání. Některé komerční elektrolyty není vhodné krmit do mléka a je třeba zhruba 3-4 hodiny počkat s krmením do vody. Často se také můžeme v praxi setkat s tím, že je telatům omezeno krmení mléka po první 2 dny průjmů. Tento postup je špatný a v neměl by se praktikovat plošně, nýbrž pouze ve velice ojedinělých případech těžkých průjmů a pouze na 1, maximálně 2 krmení.
- Intravenózní léčba by měla být použita pouze u těch nejtěžších případů, kdy jsou telata příliš zesláblá, neschopna stání a bez reakcí na okolní podmínky. Tekutiny jsou aplikovány do krční žíly pomocí katetru a v podmínkách ČR tento postup může provádět pouze veterinární lékař. K takovému zákroku by mělo dojít pouze v naprosto ojedinělých případech, kdy obvyklá léčba průjmů nezabírá.
- Nutriční a tepelná podpora: Vyléčená telata obnoví chuť k příjmu krmiva relativně brzy, ale je třeba si uvědomit, že po déle trvajícím onemocnění jsou v nedostatečné kondici, trávicí trakt se zotavuje ze zánětu a telata potřebují co nejdříve přijímat dostatek krmiva. K těmto účelům slouží přidání probiotik do mléka/krmné náhražky. Tepelná podpora znamená nadstandardní množství podestýlky, ochranu proti větru, dešti a sněhu. Použití přikrývek je také velice dobrou variantou, kterou lze u nemocných telat využít.
- Antibiotika jsou nejefektivnější cestou řešení některých průjmových onemocnění, jelikož působí správně pouze na průjmy způsobené bakteriemi. Vždy by však mělo být použití konzultováno s veterinárním lékařem. Rozhodně by však neměly být používány jako standardní protokol zaléčení vzhledem k řadě negativních efektů. Naprostá většina používaných ATB je neselektivního účinku a mimo patogenních baktérií usmrtí i přínosné kmeny vyskytující se běžně v trávicím traktu (např. Bacillus, Coli). V současnosti jsou již na trhu komerční produkty suplující efekt antibiotik pomocí přírodních antibakteriálních preparátů se specifickou selektivitou (např. extrakty z oreganového oleje).
Jaké jsou možnosti omezení infekčního tlaku?
Vzhledem k tomu, že mnoho infekčních činitelů způsobujících průjmy telat je přenášeno a rozšiřováno zdravými kravami a staršími telaty, není v silách sebelepší farmy se výskytům průjmů zcela vyhnout. Je však mnoho cest preventivních opatření, která riziko rozvoje onemocnění mohou výrazně snížit. Tyto postupy nejsou zpravidla tak finančně náročné (oproti samotné léčbě onemocnění), ale vyžadují víc času na aplikaci.
- Hygiena: Je základním kamenem každého zdravotního protokolu. Pravidelná a pečlivá sanitace omezuje výrazně infekční tlak a je nejlepší formou předcházení vzniku především virových a protozoálních onemocnění, která se léčí mnohem obtížněji, než ty bakteriální. Jak bylo již výše napsáno, každý malý detail rozhoduje o rozšíření či potlačení infekce. Pokud se tele narodí do silně znečištěného prostředí, můžeme mít sebelepší poporodní protokol, ale prakticky okamžitému infikování bezbranného novorozence se nevyhneme. Nezbytná je tak pravidelná a efektivní očista porodního kotce, boxů pro telata, porodních nástrojů a veškerých pomůcek používaných při krmení telat. Pravidelná obměna čisté, kvalitní podestýlky je základem. O hygieně ošetřovatelů bylo napsáno již výše.
- Prevence: Na hygienický protokol nezbytně navazuje komplexní systém prevence, který se skládá z nespočtu úkonů a vždy může být vylepšen. Pro ukázku jen výčet některých – výběr býka s lehkými porody na jalovice, vakcinace březích matek, optimální kondice během otelení, porod bez asistence, popř. správné vedení porodu, včasné oddělení matek od novorozených telat, jejich osušení a desinfekce pupečního pahýlu, co nejrychlejší napojení dostatkem kvalitního (použití refraktometru na kontrolu množství imunitních látek) kolostra, připravený desinfikovaný a nastlaný individuální box, přidání probiotik a mléka/mléčné náhražky, preventivní používání elektrolytů během stresových období (transport, tepelný stres, přítomnost nemocných telat atd.) a řada dalších.
- Omezení přístupu: Na spoustě farem je přísný zákaz vstupu osobám, které se pohybují v jiných částech farmy, v obavě zanesení infekčních patogenů. To samé platí i pro náčiní (lopaty, košťata atd.) a stroje (vyhrnovač). Stejně tak nejsou vpouštěny do teletníků návštěvy a od veterinárních lékařů či externích konzultantů je vyžadována důkladná očista a použití jiného setu oblečení, které zůstává stále na farmě.
Autor: Ing. Tomáš Novotný