29 Čvc Úspěšné zvládnutí období po otelení. Vysokoužitkové dojnice dnes potřebují mnohem více než jen vápník
Úvod
Tranzitní perioda, 21 dní před a po 21 dnů po otelení, je pro metabolizmus dojené krávy náročné období, během kterého by se měla věnovat zvláštní pozornost nejen dostatečnému příjmu sušiny, ale především také esenciálním živinám a minerálům, které do velké míry zajišťují efektivní fungování tělesných pochodů. S intenzivním šlechtěním na mléčnou produkci již dávno neplatí, že si stačí „pohlídat“ pouze doplnění vápníku.
Naprostá většina krav zažívá v okoloporodním období více či méně závažný nedostatek celkových zásob živin, energie a tekutin, které jsou pro záchovu a pokrytí laktace potřeba. Jedná se o přímý následek zcela fyziologického tělesného procesu, který byl však vlivem šlechtění výrazně zakcelerován. Prvních poklesů v příjmu krmiva si můžeme povšimnout již krátce před porodem, během porodu ztrácí krávy navíc ještě výrazné množství tekutin.
Nová krmná dávka okamžitě vyžaduje co nejrychlejší adaptaci bachorových mikroorganizmů, jejichž aktivita a efektivita je pro úspěšný přechod do vysoké laktace naprosto zásadní. Funkční mikroflóra totiž trávením vlákniny poskytuje těžce namáhanému metabolizmu dojnice 70 až 80 % veškeré energie. Většina z nás zajisté slyšela velice výstižné konstatování, že „nekrmíme krávu, ale krmíme bachor„.
Nedostatečné anebo zpomalené zotavení se po otelení může pro chovatele znamenat významné ztráty v produkci a neúprosně vysoké veterinární náklady na řešení vzniklých metabolických problémů. Živinové potřeby se ve stresovém období podstatně navyšují a nároky na složení krmné dávky a doplňky krmiva rostou lineárně s úrovní mléčné užitkovosti. Plemenice se zdravotními problémy a vysokou laktační zátěží vyžadují se současnými poznatky mnohem více, než pouze krátkodobou suplementaci vápníku po otelení.
Živé kvasinky
Krávy před otelením obvykle zažívají pokles příjmu krmiva o 30 % a tento propad se drží nejméně prvních 24-48 hodin po otelení. Stejné období je však současně počátkem produkce mléka, která nedostatek živin, energie a tekutin ještě více prohlubuje. Nízký příjem sušiny a náhlá změna krmné dávky na více koncentrovanou, mohou negativně ovlivnit mikrobiální složení v bachoru, které je pro úspěšný přechod velice důležité. Každý větší výkyv nezadržitelně spouští kaskádu zdravotních problémů, poklesu produkce a v dlouhodobějším měřítku i špatnou reprodukci a profitabilitu celé laktace.
Většina podniků v současnosti již dojnicím poskytuje po otelení rychle jednoduchý poporodní nápoj s vysokým obsahem energie a základních minerálů. U vysokoprodukčních holštýnských plemenic avšak ani krátkodobá výpomoc často nestačí. Hlavním cílem je bezesporu nastartování bachoru, který kontinuálně organizmu dodává obrovskou porci energie. Stimulace rozvoje a aktivity trávicích mikroorganizmů je naprosto klíčová pro zvyšování apetitu, progresivní příjem krmiva a pokrytí energetických a živinových nároků.
Živé kvasinky pomáhají, mimo vlastní aktivity i lepší pufrací pH bachoru, díky čemuž probiotické bakterie lépe spotřebovávají přebytky kyseliny mléčné. Ta při vyšších hladinách zhoršuje apetit a tím i příjem krmiva.
Hořčík
Magnézium je naprosto esenciálním prvkem pro správné využití vápníku, který se v praxi běžně podává skrze bolusy, poporodní nápoje nebo drenče a působí jako prevence hypokalcémie (mléčné horečky). Téměř ve všech případech ale kalciové doplňky neobsahují žádný hořčík, což jejich efektivitu výrazně snižuje. Přidání magnézia zvyšuje využitelnost všech zdrojů vápníku (z krmiva, doplňků i tělesných zásob). Vzhledem k tomu, že hořčík si tělo krávy neumí skladovat (oproti např. vápníku), vzniká přímá závislost pouze na zdroje z krmiva a suplementů.
Přehlížená hydratace
Metabolická zátěž, se kterou se pojí pokles příjmu krmiva v tranzitním období, je již dlouho dobře zdokumentována. Často ale chovatelé nesledují, zda přijímají krávy po otelení dostatek vody. Negativní efekty dehydratace mohou mít mnohem závažnější důsledky na zdravotní stav, než v porovnání s běžným metabolickým onemocněním.
Výzkum ukazuje, že dostatečný příjem vody stimuluje apetit a množství přijatého krmiva. Samotná dehydratace započíná u každé krávy již před porodem, kdy je současně omezen příjem krmiva i vody. Dle studií představuje ztráta extracelulární (mimobuněčné) vody až 53 litrů. K tomu si připočtěme další ztráty a celkový deficit tekutin v těle při současně začínající vysoké laktaci. Takto masivní ztráta vody ve všech tělesných tkáních zvyšuje riziko pohybu bachoru v břišní dutině, což může vyústit i v dislokaci slezu. Okamžitý příjem velkého množství vody tak není přínosný pouze pro celkové zavodnění organizmu, ale slouží i jako účinné naplnění bachoru, který se tím stabilizuje.
Osmolity
Osmolity jsou sloučeniny, které řídí celkovou kapacitu tekutin v buňce a stejně tak její regulaci. Jejich správná funkce napomáhá udržování objemu buňky a rovnováhu tekutin, které slouží často jako hlavní nosič živin vně buňky a taktéž ji zbavuje odpadních látek metabolizmu. Podílejí se též na syntéze proteinů a dělení buněk při jejich množení.
Graf č. 1 dobře dokumentuje nárůst nádoje okamžitě poté, kdy je kráva rehydratována. Voda představuje cca 65 % celkové hmotnosti těla a z 87 % se podílí na složení mléka. Vezměme si jako příklad dojnici vážící 680 kg. Takové zvíře potřebuje na záchovu normální buněčných funkcí 68 litrů vody denně při tepelně neutrálních podmínkách. Zhruba 10-30 % vody zkonzumuje kráva skrze krmnou dávku a zbytek musí vypít. Požadavky laktace potřebu tekutin výrazně navyšují. Na každých 38 litrů vyprodukovaného mléka je za potřebí 3,8 litru vody navíc. Bachor slouží jako zásobárna tekutin, které jsou postupně vstřebávány pomocí osmotického tlaku. Každá buňka v těle ke svému fungování potřebuje dostatek vody, elektrolytů a dalších živin, které se vstřebávají především pomocí osmózy. Ve stavu dehydratace není možný adekvátní přenos živin do buněk a tkání. Jakákoliv podpora příjmu tekutin okamžitě po otelení má pro zdravotní stav, následnou produkci a reprodukci zásadní význam.
Ekonomické následky
Úspěšné zvládnutí tranzitní periody je možné díky pečlivému složení krmné dávky a doplňování esenciálních živin ve stresovém období. Jakékoliv nedostatky mohou chovatele stát nemalé ztráty v ušlé produkci a vyšší náklady na veterinární péči. Všeobecně se uvádí, že 70-80 % veterinárních nákladů je vynaloženo během prvních 3 týdnů po otelení a odhaduje se, že každý problém snižující mléčnou produkci byť jen o 0,5 kg mléka na vrcholu laktace, představuje ve skutečnosti 227-454 kg během celé laktace. Tranzitní období by mělo mít prioritní pozornost a péči, vzhledem k tomu, jaké má jeho zvládnutí či nezvládnutí následky na ekonomiku chovu. Správný management okoloporodního období znamená výrazné ušetření nákladů na léčbu, brakaci a ztrátu produkce. V souhrnu je naprosto zřejmé, že fyziologie krávy po porodu vyžaduje mnohem více, než pouze vápník jako řešení všech metabolických problémů.
Zdroj: Upah, N. Optimising the post-freshening period for dairy cows. 2019. Dairy Global.
Volný překlad a rozšíření: Ing. Tomáš Novotný, MTS
Prevence hypokalcémie formou komplexního poporodního nápoje
Fresh Cow YMCP je komplexní krmný doplněk, který byl navržen specificky pro období té největší zátěže – po otelení, mastitidy, ketózy a další onemocnění, veterinární zákroky. Každá kráva před porodem omezuje příjem vody a sušiny, což znamená, že v momentu otelení se spolu s okamžitě nastupující laktací dostává do velice výrazného deficitu energie, hlavních živin a minerálů a především silné dehydratace. Právě toto období prvních několika dní po porodu je zcela kritické a rozhoduje o úspěchu či neúspěchu. Tedy zda dojnice zvládne bezproblémový přechod do vysoké laktace a nebo dojde k rozvoji celé řady metabolických onemocnění (ketóza, mastitida, metritida, dislokace slezu, mléčná horečky atp.), které mají všechny přímou návaznost na nedostatek energie a tekutin ve stresovém období. Základem úspěchu je co nejrychlejší nastartování samotného trávení v bachoru, které kravám dodává až 80 % veškeré energie trávením vlákniny. Z toho důvodu obsahuje každá dávka YMCP 30 miliard živých kvasinek – ne pouze glukózu či jiné zdroje jednoduché a krátkodobě využitelné energie, které se vyskytují v běžných konkurenčních produktech.
Hlavní přínosy:
- obsahuje 30 miliard živých kvasinek pro okamžité nastartování bachorového trávení a stimulaci příjmu velkého množství krmiva hned po otelení
- 60 g vápníku ve 4 různých formách pro rychlé i pomalé uvolňování – proti rozvoji hypoklacémie a mléčného ulehnutí
- hořčík je zcela nutný pro aktivní vstřebávání a efektivní využití vápníku
- elektrolyt draslík pro energetický metabolizmus, podporu příjmu tekutin a jejich udržení v těle
- niacin posiluje funkci jater a slouží k prevenci ketózy
- 20-30 litrů vody představuje pro vyčerpaný organizmus ten největší přínos
- fermentační extrakty z Aspergillus oryzae aktivně blokují navázájí patogenů na střevní mikroklky
- více zdrojů energie pro rychlé zásobení jejího nedostatku